Egyptské pyramidy v Gíze – jaká tajemství ukrývají?

0
1925
Pyramidy v Gíze | mihtiander/123RF.com
Pyramidy v Gíze | mihtiander/123RF.com

Někdy mezi třetím a druhým stoletím našeho letopočtu sestavil helénský spisovatel Filón Byzantský seznam nejvýznamnějších památek své doby. Do našeho podvědomí vstoupily jako Sedm divů světa. Šesti z nich byly přírodní katastrofy a čas osudem. Poslední, egyptské pyramidy, se dochovaly do naší doby. Ne nadarmo jisté arabské přísloví říká, že člověk se bojí času, ale čas se bojí pyramid.

Příprava na posmrtný život

Osm kilometrů od současného hlavního města Egypta Káhiry se na západním břehu Nilu rozkládá v ploché poušti pravděpodobně nejimpozantnější nekropole, která kdy byla postavena – pyramidy v Gíze.

Ve starém Egyptě lidé věřili, že jejich vládce – faraon – je samotným ztělesněním boha. Proto musel být po své smrti náležitě pohřben. V tehdejší společnosti přetrvávala silná víra v posmrtný život, faraon se smrtí navracel tam, odkud přišel, tedy k bohům. Jeho tělo muselo být pro tuto cestu dokonale zachováno, proto se snažili o minimální přístupnost míst posledního odpočinku. Pohřební komora, kde byla uchována balzamovaná mrtvola, byla vybavena vším, co mohl v dalším životě faraon potřebovat, od šperků, oblečení, zbraní až po potraviny. Účelná byla i volba západní strany Nilu. Tam, kde zapadá slunce, se totiž podle starých Egypťanů nachází říše mrtvých.

Počátky pyramid

První hrobky ani zdaleka nedosahovaly velikosti pyramid z Gízy. Vládci z první a druhé dynastie si nechali stavět jednoduché kamenné stavby tvaru kvádru, které se nazývají mastaby. První hrobka ve tvaru stupňovité pyramidy byla postavena v poušti nedaleko Sakkáry faraonem třetí dynastie, Džoserem. Svoji komoru nechal postupně obložit kamenem, takže vznikla  pyramida o šesti stupních a výšce 60 metrů. Nedlouho poté se začaly objevovat pyramidy s hladkými stěnami. Vrcholem jsou tři pyramidy v Gíze, které si jako posmrtné příbytky nechali vystavět faraoni čtvrté dynastie, Cheops, jeho syn a vnuk.

Pyramidy v Gíze

Nekropoli v Gíze dominuje největší z egyptských pyramid, Cheopsova nebo též Chufevova, jejíž rozměry jsou i v dnešní době udivující. Tyčí se do výšky 138 metrů, ačkoli v době postavení byla vysoká 148 metrů a její základna má délku strany 231 metr, pyramida tedy zabírá o něco víc než pět hektarů půdy. O několik set metrů dál stojí hrobka Cheopsova syna Chafrea a poslední pyramida pro jeho syna a Cheopsova vnuka, faraona Mikerina. Součástí komplexu byla i cesta, dva chrámy, tři malé pyramidy, kterým se říká „pyramidy královen“, přístaviště pro lodě a mastaby pro soudobou šlechtu.

Cheopsova pyramida

Cheopsova pyramida v Gíze | mareandmare/123RF.com
Cheopsova pyramida v Gíze | mareandmare/123RF.com

Stavba největší a nejstarší z pyramid, Cheopsovy, trvala sto tisícům mužů zhruba dvacet let a jako rok jejího ukončení se uvádí rok 2580 před naším letopočtem. Pyramida byla vystavěna ze dvou a půl milionu kvádrů z vápence, žuly a čediče. Vnitřní prostory byly z méně kvalitního vápence, těženého jižně od Velké pyramidy. Bloky měly váhu mezi dvěma až čtyřmi tunami a postaven je z nich především základ. Na vnějším vzhledu pyramidy si staří Egypťané dali obzvláště záležet, vápenec použitý pro tyto účely se těžil v Tuře, což je místo na druhém břehu Nilu, vzdálené téměř třináct kilometrů. Cesta kvalitní žuly k pyramidám byla ještě o něco delší. Žulové kvádry se těžily v Asuánu, což je 800 kilometrů jižně proti proudu řeky. Kameny odtud patřily mezi nejtěžší, mohly vážit i 80 tun a byly používány jako vyzdívka vchodů a pohřebních komor. Vnější vrstvu tvořily zkosené bloky bílého vápence vybroušené do dokonalosti. V době vzniku pyramidy oslňovaly bílou barvou a byly viditelné i z hor vzdálených 300 kilometrů. Dnes můžeme spatřit pouze to, co se  nacházelo pod bílým vápencem, jehož zbytky nacházíme u pyramid, na kterých se bohužel viditelně podepsalo zemětřesení z roku 1301.

Můžeme pouze žasnout nad uměním starých Egypťanů, kteří zvládli postavit stavbu, jež byla až do roku 1300, kdy byla postavena  Lincolnova katedrála v Anglii, nejvyšší stavbou na Zemi. Bez malty či jiného stavebního materiálu. Kameny na sebe přiléhají tak dobře, že mezera mezi nimi je nejvýše 0,5 milimetru, a to i po téměř pěti tisíciletích existence.
Uvnitř pyramidy je jedna nedokončená místnost, další malá „Královnina komnata“, jejíž účel není znám, a „Králova komnata“ se sarkofágem z červené asuánské žuly, který je však příliš velký, než aby se mohl dostat hlavním vchodem do komnaty. Jakkoli je velký, uvnitř je minimum místa na mumifikovanou mrtvolu panovníka, pokud by neměla skrčené nohy, což v té době nebylo v Egyptě zvykem. Také víko sarkofágu se nikdy nenalezlo. Dalším významným prvkem je „Velká galerie“ s příkopem uprostřed. V roce 2004 bylo provedeno několik radiologických měření, která naznačují, že v pyramidě je další chodba, ukrývající ostatky panovníka i s jeho posmrtným bohatstvím, ale egyptská vláda zatím nepovolila průzkum. Otázka pozůstatků vlastníka monumentální hrobky je tedy stále otevřena.

Pár podivuhodných faktů

Je až s podivem, že uvnitř pyramidy se nedají najít žádné malby, krom několika poznámek tehdejších dělníků. Ty jediné přímo odkazují na jméno faraona Cheopse, avšak nic neříkají o tom, zda to byl on, kdo nechal pyramidu postavit, ani o tom, kdy tak učinil. Další zvláštní fakt je, že se nikdy nenašla žádná výbava k posmrtnému životu, a to ani při prvních zmínkách o vstupu do pyramidy v devátém století našeho letopočtu. Pyramida byla už tehdy prázdná a nejevila známky vykrádání. K udivujícím závěrům dojdeme, i pokud se zaměříme na rozměry pyramidy. Jejich přesnost je téměř dokonalá, když vezmeme v úvahu, jakou techniku měli tehdy lidé k dispozici.

Základna pyramidy má od dokonalého čtverce odchylku pouhých pět centimetrů v délce a dvanáct vteřin v úhlech. Sklon všech stran pyramidy je 50,1 stupně. Čtyři rohy ukazují s odchylkou tří obloukových minut na sever. Ne však na magnetický, ale na skutečný sever. V orientaci pyramid samotných leží také nejedno tajemství. Zjistilo se, že natočení Cheopsovy a Chafreovy pyramidy odpovídá pozici hvězd b-Ursa Minor a z-Ursa Major v době stavby pyramid. Tato paralela s noční oblohou není jediná, zjistilo se, že postavení osmi pyramid v Egyptě odpovídá stavu noční oblohy nad nimi. Značně populární, avšak neprokazatelný názor je, že rozestavění tří pyramid v Gíze odpovídá pozici hvězd v Pásu Orionu.
Ačkoli se často jedná pouze o fantastické spekulace, je jasné, že znalosti Egypťanů v matematice i geometrii byly velmi dobré a právě ony jim umožnily stavbu geometricky dokonalých děl.

Autor: Jana Poledniková – časopis Cestopisy.

Přidat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here