Kam ve Vatikánu – zajímavá místa a památky k vidění

0
4920
Pohled na architekturu Vatikánu | sborisov/123RF.com
Pohled na architekturu Vatikánu | sborisov/123RF.com

Vatikán je se svou rozlohou asi 44 hektarů nejmenší stát na světě. Má necelou tisícovku obyvatel a vládcem tohoto církevního státu je papež. Nemusíte se však bát, že by šlo pouze o centrum římskokatolické církve, naleznete zde i úchvatné památky a umělecká díla světových mistrů.

Název státu je odvozen od pahorku Vaticanus Mons, na němž leží. Jeho původ lze odvodit ze starolatinského slova vates (věštec). V překladu Pahorek věštců tak připomíná dobu starověkého Říma, kdy zde fungovala známá věštírna.

Z historie Vatikánu – centra římskokatolické církve i pokladnice umění

Ve 4. století nechal císař Konstantin postavit svůj palác na území dnešního Vatikánu, konkrétně na místě hrobu svatého Petra, jenž byl podle historických pramenů umučen v Neronově cirku. O dvě století později zde vznikl vatikánský palác, stálým sídlem papežů se však Vatikán z bezpečnostních důvodů stal až po roce 1377, do té doby byli papežové vyhnanství v Avignonu. Od té doby papežové sídlí především v Apoštolském paláci.

Vlastní svrchovaný stát nezávislý na Itálii vznikl až v roce 1929, a to na základě Lateránské smlouvy, kterou podepsali kardinál Peitro Gasparri za Svatý stolec a předseda vlády Benito Mussolini za Itálii.Zajímavostí je, že tento krok Itálie Vatikánu nabízela už od 19. století, papežové k němu však nepřistoupili, podle nich totiž mělo dojít k obnově původního Papežského státu.

Památky a další zajímavá místa ve Vatikánu

  • baziliku sv. Petra a Svatopetrské náměstí s Apoštolským palácem
  • Vatikánské zahrady
  • Vatikánská muzea

Bazilika sv. Petra

Bazilika sv. Petra ve Vatikánu | iakov/123RF.com
Bazilika sv. Petra ve Vatikánu | iakov/123RF.com

Největší chrám v Evropě vám vyrazí dech. Na přestavbě původního kostela z roku 324 pracovala celá řada významných architektů – mimo jiné i Bramante, Raffael či Michelangelo. Bazilika byla vysvěcena v roce 1626.

Z kopule je nádherný výhled na téměř celý Vatikán. Stavba má navíc bohatou výzdobu, uvnitř se nachází známá Pieta od zmíněného Michelangela či bronzové dílo Berniniho – obrovský baldachýn z roku 1678. Za vidění stojí také prostřední brána baziliky a část mozaiky od Giotta.

Minout byste neměli ani hrobky papeže Pavla III. a Urbana III., či renesanční hrobku Innocenta VIII. a sochu sv. Petra. Dodnes sem míří miliony poutníků, kteří chtějí políbit její pravou nohu.

Svatopetrské náměstí

Svatopetrské náměstí ve Vatikánu | nelik/123RF.com
Svatopetrské náměstí ve Vatikánu | nelik/123RF.com

Tato chlouba Vatikánu je počinem Gian Lorenza Berniniho z let 1656 až 1667. Nachází se zde čtyři rady travertinových dórských sloupů – celkem jich tu je 284 – a 140 obřích soch Světců. Uprostřed se nachází 331 tun těžký a 25 metrů vysoký obelisk z doby císaře Kaliguly. Podle řady věřících se jedná o pozůstatek Svatého kříže. Náměstí obklopuje velké podloubí, jež má připomínat otevřenou náruč církve.

Vatikánské zahrady

Vatikánské zahrady ve Vatikánu | iakov/123RF.com
Vatikánské zahrady ve Vatikánu | iakov/123RF.com

Při návštěvě Vatikánu byste rozhodně neměli minout místní zahrady, které se rozkládají na více než polovině celkové rozlohy státu. Vznikly v období renesance a baroka a můžete si zde prohlédnout úchvatné sochy i krásné kašny.

Vatikánská muzea

Pod pojem Vatikánská muzea bývá zahrnuto všech osm muzeí, pět obrazáren, Apoštolská knihovna, Raffaelova síň, byt Borgiů i samotná slavná Sixtinská kaple. S jednou vstupenkou se můžete dostat do všech částí, existují přitom čtyři barevně značené prohlídkové trasy. Ta nejkratší (fialová) trvá hodinu a půl, počítejte ale s tím, že pokud si budete chtít vystavené exponáty prohlédnout pozorněji, nebude vám na to stačit ani celý den. Vatikánská muzea totiž nabízejí spoustu úchvatného. Připravte se na to, že si budete muset sehnat plánek s popisky, místní exponáty totiž nejsou zrovna dobře označené.

Interiér v Etruském muzeu ve Vatikánu | siopw/123RF.com
Interiér v Etruském muzeu ve Vatikánu | siopw/123RF.com

V Etruském muzeu si můžete prohlédnout artefakty až ze 7. století př. n. l. Zajímavá je především etruská pohřební mohyla, která obsahovala hned několik pokladů.

Další částí jsou Raffaelovy sály. Ty nechal vybudovat papež Julius II. v roce 1503. Kvůli tomu, že Raffael zemřel předčasně, bohužel poslední místnost nebyla dokončena. Přesto jejich výzdoba, která zahrnuje obrazy s převážně náboženským zaměřením, právem patří mezi nejlepší a nejznámější díla západoevropského umění.

Museo Pio-Clementino zahrnuje sbírku klasického umění. Mezi nejvzácnější exponáty patří socha atleta Apoxyomena, jenž si ze svého těla stírá prach a pot. Nachází se zde i Hermes nebo Perseus. Za vidění stojí i sousoší Laokoön pocházející z 1. století př. n. l., které bylo slavné už v době antického Říma. Jedná se o trojského kněze a jeho dva syny, na něž Athéna poslala hady.

Prohlédnout si můžete i umění starého Egypta, jedna místnost Egyptského muzea dokonce vypadá jako pohřební komora z Údolí králů.V Apoštolské knihovně pak na vás čeká jedna z nejvzácnějších sbírek evropských listin. Naleznete zde třeba kopie Vergiliových děl, milostné dopisy, které psal Jindřich VIII. Anně Boleynové, či Petrarcovy sonety. Byt Borgiů je vyzdoben freskami a portréty členů tohoto významného rodu.

Poslední částí je světově proslulá Sixtinská kaple. O malbu jejího stropu se postaral Michelangelo, jemuž jeho mistrovské dílo zabralo celé čtyři roky. Rozhodně však stálo za to. Malba zahrnuje přes 300 lidí a ukazuje obrazy ze Starého a Nového zákona. Na čelní zdi Sixtinské kaple vás pak ohromí freska Poslední soud, která je opět dílem věhlasného Michelangela. V této kapli se dodnes pořádají volby papeže.

Strop Sixtinské kaple ve Vatikánu | sorincolac/123RF.com
Strop Sixtinské kaple ve Vatikánu | sorincolac/123RF.com

Švýcarská garda – záruka bezpečnosti ve Vatikánu

K Vatikánu neodmyslitelně patří také Švýcarský garda, což je vojenská jednotka Svatého stolce. Stará se o osobní bezpečnost samotného papeže, ale i ostatních lidí nacházejících se na území státu. Členové gardy musí být svobodní muži ve věku od 19 do 30 let, vysocí alespoň 174 centimetrů, kteří mají švýcarskou národnost, katolické vyznání a absolvovali základní vojenskou službu ve Švýcarské armádě. Zajímavostí je, že jejich krásně barevné uniformy navrhl sám Michelangelo.

Švýcarská garda ve Vatikánu | palinchak/123RF.com
Švýcarská garda ve Vatikánu | palinchak/123RF.com

Kromě Švýcarské gardy ve Vatikánu působí i Corpodella Gendarmeria, četnictvo, jež má na starosti veřejný pořádek, kontrolu hranic a dodržování zákonů. Tento sbor má celkem 130 členů.

Tipy na závěr

  • Čím se ve Vatikánu platí?

Přestože Vatikán není členem Evropské unie ani Evropské měnové unie, oficiální měnou je zde euro, které nahradilo původní vatikánskou liru. Na základě měnové unie s Itálií může Vatikán razit vlastní typ euromincí. Ty se však vyrábějí pouze v omezeném počtu, pročež jsou hojně vyhledávány mezi sběrateli – stejně jako vatikánské známky.Na území Vatikánu navíc naleznete jediný bankomat s instrukcemi v latině.

  • Pozor na kapsáře

Připravte se na to, že na území Vatikánu je poměrně vysoká kriminalita. Především se jedná o kapsáře okrádající turisty a poutníky.Většina těchto činů navíc zůstane bez postihu, kapsáři totiž obvykle stihnou utéct přes hranice Vatikánu, které jsou nestřežené.

Přidat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here