Historie Paříže – stručné dějiny od vzniku až po současnost

2145
Paříž s výhledem na Eiffelovu věž | anshar/123RF.com

První zmínky o Paříži

První dochované zmínky o Paříži jsou již zhruba z období 4000 let před naším letopočtem a vážou se zejména k ostrovu Ile de la Cité. Právě zde se totiž usadili Keltové, aby byli posléze vytlačeni dobyvačnými Římany. Éra jejich panování končí ale zhruba v 6. století našeho letopočtu, kdy rozdrobené francouzské kmeny spojí kníže Chlodvík. Taktéž zahajuje výstavbu chrámu Sv. Štěpána. Paříž má ale již delší dobu problémy s Vikingskými nájezdníky, kterým nakonec stejně jako Anglie podlehne.

Prapůvod klenotů Francie

Do 11. století byl osídlen jen jeden břeh Seiny, což se začíná měnit a území je rozšiřováno také vysoušením četných močálů, pro něž území v minulosti získalo své jméno Lutetia (v překladu bažinaté místo). Období vlády krále Filipa II. Augusta je obecně považováno za jedno z nejplodnějších. Právě on totiž začal budovat Louvre, Notre Dame a celkově zvyšoval prestiž města, byť i takovými maličkostmi jako jsou dlážděné cesty. V této době také vzniká proslulá Sorbonna a to spojením několika škol. Na její půdě v pozdějších letech studoval kupříkladu Tomáš Akvinský, významný filozof spjatý s počátky scholastiky.

Ne vždy ale bylo pro město veselé období. Jako dobu úpadku lze označit morové epidemie ve 14 století a především stoletou válku ve století následujícím. Tento vleklý válečný konflikt s Anglií původně o bohaté území Flander obě země podstatně oslabil.

Za historické poklady Francie vděčíme Ludvíku XIV.

Ludvíka XIV. se do dějin zapsal vedením výstavby mnoha známých paláců a především přesunutí královského sídla do Versailles, bohatého zámku, který obýval rovněž Ludvík XVI. s Marií Antoinettou v období začátku Velké Francouzské revoluce. Tu zapříčinila především rozhýřenost královského dvora spojená se stavbou nových paláců a nakupováním drahých zbytečností, což se samozřejmě odráželo v daních tehdejších obyvatel. Prvním významným projevem nesouhlasu se stalo dobytí Bastily 14. července. Tato pevnost a vězení zároveň bylo považováno za symbol královské moci – v době dobytí se ale v místních celách žádní političtí vězni nevyskytovali.

Hrdinný vojevůdce Francie – Napoleon Bonaparte

Oslabení moci šikovně využil Napoleon, vojevůdce z Korsiky, který začínal kariéru jako velitel mnohých francouzských tažení (kupříkladu do Egypta). Následně se chopil vlády jako jeden ze tří direktorů, své dva kolegy ale velmi brzo zavrhl a nechal se sám korunovat v katedrále Notre Dame, kde si vlastníma rukama na hlavu nasadil korunu. Následuje období bitev téměř se všemi evropskými mocnostmi, z nichž nejvýznamnější je bitva tří císařů u Slavkova (mír byl uzavřen na Slavkovském zámku). Napoleonovo neúspěšné tažení do Ruska je předzvěstí úpadku sil, proto je definitivně poražen a odeslán do exilu na ostrov Elba. Odtud se ale vrací, zahajuje tím stodenní císařství. Nakonec je ale opět poražen, poslán na Sv. Helenu, kde také umírá.

Novodobé francouzské památky

19. století je ale obdobím revolučních hnutí po celém světě a tak přichází rok 1848 a slavná červencová revoluce. V této době se také objevuje povstání Komuny, její představitelé ale byli zastaveni a postříleni u Zdi Komunardů. Vše zažehnal až Napoleonův synovec Napoleon III., jež pracuje na zvelebování hlavního města a staví ony známé boulevardy (česky bulváry), čímž také vyřešil problém s tehdejší velkou nezaměstnaností. Na konci 19. století je nutné bezpodmínečně zmínit zahájení výstavby Eifellovy věže. V 20. století k nejvýznamnějším stavbám patří La Défense, administrativní centrum města a také La Grande Arche neboli Velký oblouk. To je ve skutečnosti obří krychle, která by svým objemem podle všeho pojala i katedrálu Notre Dame.

Předchozí článekAnglie – základní turistické informace
Další článekInvalidovna v Paříži