Plným názvem se Francie nazývá Francouzská republika (République française) a leží v západní Evropě. Francie je zakládajícím členem EU a sousedí s Belgií, Německem, Švýcarskem, Itálií, Španělskem, Andorrou a Monakem. Část území se také nachází v Karibiku, Indickém i Tichém oceánu, v obou Amerikách a na Antarktidě. Kontinentální Francie má 66 miliónů obyvatel, z toho více než 11 miliónů žije v aglomeraci okolo Paříže. Ve Francii platí euro.
Francie leží v západní Evropě, má rozlohu 544 000 km2 a průměrná hustota osídlení je 121 obyvatel na 1 km2. Více než třetina obyvatel žije v aglomeracích okolo nejvyšších měst. Na hranici s Německem, Švýcarskem a Itálií se rozkládají Alpy s nejvyšším vrcholem Mont Blanc 4 810 m n. m., který je často pokládán za nejvyšší horu Evropy. Podle některých rozdělení kontinentů je však ve skutečnosti nejvyšší horou Evropy kavkazský Elbrus. Většina Francie leží v mírném klimatickém pásu a je ovlivněna přímořským klimatem, jižní oblasti mají již vyloženě středomořský charakter. Zejména v Alpách, ale místy i v Pyrenejích, je znát vysokohorský charakter a nejvyšší partie Alp mají i trvalé zalednění.
Francie je republikou s výraznými pravomocemi prezidenta, kterým je v současnosti François Hollande. Dvoukomorový parlament se skládá z Národního shromáždění a Senátu. Francie je zakládajícím členem EU, je členem NATO i OSN. Také patří mezi osm jaderných mocností a je členem skupiny G8.
Francie je oficiálně pátým nejbohatším státem světa a je členem G8. Ekonomiku formuje řada soukromých firem, ve strategických sektorech však drží stále velký podíl stát, i když v posledních letech část majetku odprodává. Francie je zakládajícím členem měnové unie používající euro a od roku 2002 již nepoužívá původní franky. Řada státních podniků umožňuje udržovat mnoho socialistických výhod, na druhou stranu však obří dluhy, extrémní zdanění firem a vysoká regulace podnikání způsobují Francii nemalé problémy. Francie je jadernou velmocí, více než 70 % energie pochází z jaderných elektráren a díky tomu udržuje také velmi nízké emise. Z dalších odvětví je významné zejména strojírenství, turistický ruch, rybolov, zemědělství (vinařství a další speciální produkty).
Silniční i dálniční síť jsou dostatečně husté a mají velmi vysokou kvalitu. Totéž platí pro vynikající železnice s rychlovlaky, které jako jediné v Evropě dominují v dálkové veřejné dopravě. Dálniční síť i železnice jsou orientovány převážně paprskovitě z velkých měst. Leteckou dopravu zajišťuje především Air France, do Francie však létá řada dalších společností, včetně nízkonákladových. Velký význam má také námořní doprava, zejména v nákladní přepravě. Francouzský přístav Marseille je největším ve Středozemním moři.
Oficiálně se nesmí shromažďovat údaje o národnosti, Francie má však údajně až 40 % obyvatel přímo spřízněných s imigranty. Po USA je tak Francie zřejmě nejvíc multikulturní zemí. Mnoho imigrantů pochází z dalších evropských zemí, ze severní Afriky, Karibiku a řady bývalých francouzských kolonií. Oficiálním jazykem je francouzština, kterou se oficiálně hovoří i v řadě dalších zemí. Odhaduje se, že francouzsky hovoří celkem 300-500 tisíc lidí.
Dominantním náboženstvím je katolické, ke kterému se hlásí 51 % obyvatel, další menšiny tvoří protestanti, muslimové a buddhisté. Více než třetina obyvatel se nehlásí k žádné víře ani církvi, pouze desetina populace se věnuje praktikování víry alespoň jednou týdně.
Vzdělávání je ve Francii klasické třístupňové, první a druhý stupeň je prakticky zcela pod kontrolou státu. Vysoké školy existují státní i soukromé, výuka probíhá většinou zdarma. Školky jsou nepovinné od 3 do 6 let. Poté následuje povinné základní vzdělání od 6 do 16 let. Základní školy mají dva stupně, od 15 do 18 let následuje lycaeum, které se již specializuje a ukončuje se maturitou. Třídy se číslují sestupně a známkuje se podílem z maxima, tedy například 5/20. Vysokoškolské vzdělání je již podobné jako u nás, používá se systém kreditů a známek jako všude jinde.
