Francie je zemí, která má za sebou nezvykle bujnou historii. Po dlouhá staletí byla centrem umění a kultury, a to nejen evropského kontinentu. Zdárným příkladem je Eiffelova věž, jejíž autor se mimo jiné podílel na tvorbě Sochy svobody a posléze ji daroval USA.
Historie vs. současnost
I v dnešní době ale sehrává Francie důležitou roli. Například Paříž je ukázkou toho, jak krásně se mohou na jednom místě světa tyčit historické památky po boku moderního umění. Nezapomeňme rovněž dodat, že kultura se ve Francii nemalou mírou týká také výborných pokrmů, lahodných nápojů (včetně vín) a širokého spektra lidové hudby.
Francie byla kolébkou gotiky, která razantně pozvedla celou evropskou kulturu. Později zde velmi prospívala také renesance a baroko. Francie byla k umělcům vždy vstřícná a dodnes si tento přístup zachovala. Působila zde řada světových i francouzských umělců a Francie měla značný vliv na formování většiny uměleckých slohů. Od 19. století ještě vzrostl již tak velký vliv zejména v malířství. Francouzští filozofové, dramatici, literáti a básnicí také doznali světového věhlasu.
Francie byla domovinou řady význačných umělců i vědců. Mezi světovými vědci zejména vynikli Pascal, Lavoisier, Pasteur a Marie Curie-Sklodowská. V umění patří mezi světovou elitu Molière, Dumas, de Saint Exupéry, Millet, Gauguin či Renoir.
Vědecké osobnosti
Francie má světovou pozici ve výzkumu a na vědecký pokrok měla vliv již od 12. století, kdy byla založena pařížská univerzita. V 17. století byli velkými osobnostmi vědeckotechnické revoluce metodik výzkumu René Descartes a fyzik Blaise Pascal. V době osvícenství působili encyklopedisté Diderot a D’Alembert, ale take biolog Buffon a chemik Lavoisier. Za průmyslové revoluce vynikli optik Louis Fresnel, fyzik Sadi Carnot a zejména mikrobiolog Louis Pasteur. Na počátku 20. století pak učinili významné objevy fyzici Henri Poincaré, Henri Becquerel a Paul Langevin. Samostatnou kapitolou jsou pak objevitelé radioaktivity, maželé Pierre a Marie Curie.
Literární osobnosti
Některá středověká díla, jako například Tristan a Isolda, Lancelot a grál či Píseň o Rolandovi, nemají známého autora. Mezi rané autory patří například Chrétien de Troyes. V 16. století byli významní François Rabelais, autor Esejí Michel de Montaigne a básníci Pierre de Ronsard a Joachim du Bellay. Později přišli spisovatelé Madame de La Fayette a Jean de La Fontaine a dramaturgové Jean Racine, Pierre Corneille a samozřejmě Molière. V 18. a 19. století francouzská literatura doslova kvetla s autory jako Victor Hugo, Alexander Dumas, Denis Diderot, Charles Perrault, Jules Verne, Émile Zola, Honoré de Balzac, Huy de Maupassant a Stendhal. Mezi básníky vynikli zejména Charles Baudelaire, Paul Verlaine and Stéphane Mallarmé. Ve 20. století se pak proslavili zejména Antoine de Saint Exupéry, Marcel Proust, Louis-Ferdinand Céline, Albert Camus a Jean-Paul Sartre. Francouzští autoři jsou držitelé největšího počtu Nobelových cen za literaturu vůbec.
Osobnosti sochařství a malířství
Rozkvět francouzského malířství nastal až v renesanci, jedním z prvních byl Jean Fouquet. Dva nejvýznamnější barokní umělci Nicolas Poussin a Claude Lorrain působili v Itálii, poté však ve Francii kvetlo spíše rokoko – Antoine Watteau, François Boucher a Jean-Honoré Fragonard. Později excelovali neoklasicista Jacques-Louis David, romantici Théodore Géricault a Eugène Delacroix a nakonec realisté a naturalisté Camille Corot, Gustave Courbet a Jean-François Millet. Velký význam měl francouzský impresionizmus, který zastupovali Camille Pissarro, Édouard Manet, Edgar Degas, Claude Monet, Paul Gauguin, a Auguste Renoir. Po impresionizmu přišli fauvisté Henri Matisse, André Derain a Maurice de Vlaminck a nakonec spoluzakladatel kubizmu Georges Braque.
Hudební osobnosti
Zlatý věk francouzské hudby nastal v 17. století, kdy král vydržoval skladatele jako Marc-Antoine Charpentier, François Couperin, Michel-Richard Delalande, Jean-Baptiste Lully a Marin Marais. Další rozmach nastal až v 19. a 20. století, kdy získali na popularitě operní skladatelé Hector Berlioz, Georges Bizet, Gabriel Fauré, Charles Gounod a Jacques Offenbach. Novodobé skladatelé klasické hudby zastupují Érik Satie, Francis Poulenc, Maurice Ohana a Pierre Schaeffer. Francouzský pop představovali umělci Édith Piaf, Georges Brassens, Léo Ferré, v elektronické a moderní hudbě jsou známí zejména Jean-Michel Jarre, Laurent Garnier a Bob Sinclar. Z novodobějších kapel získali věhlas Superbus, Gojira, Daft Punk, Justice a Air.
Filmové osobnosti
Francie patří díky bratrům Augustovi a Louisovi Lumièrovým k prvním průkopníkům filmu, dodnes hostí slavný festival v Cannes a produkuje nejvíce filmů v Evropě. Francie má největší podíl vlastních filmů na trhu ze všech vyspělých zemí, přesto filmové produkci dominuje i ve Francii Hollywood.
Z novějších hvězd lze jmenovat například – již zesnulého – herce Louise de Funese, jenž si zahrál v mnoha komediálních filmech (jmenujme několikadílný snímek Četník se Saint Tropez).
Sportovní osobnosti
Mezi francouzskými sportovci bezesporu vynikají fotbalisté jako Zinedine Zidane, Michel Platini, Just Fontaine, Raymond Kopa a Thierry Henry. V tenisu patří mezi známá jména především Roland Garros a dále Richard Gasquet, Gaël Monfils a Jo-Wilfried Tsonga. Mezi známé jezdce Tour de France patří Jean Robic, Maurice Garin, Charles Pélissier, Lucien Pothier a Thierry Marie. V motoristických sportech vynikli Alain Prost, Didier Auriol a Sébastien Loeb.
Francie je sociálně i ekonomicky vyspělý stát, na druhou stranu je však také značně zadlužená. Po většinu své historie měla Francie velký vliv především na kulturu, zanechala však významnou stopu také ve vědě a výzkumu.
Obyvatelstvo
Francie má 66 milionů obyvatel, z toho 2,2 milionu žije v hlavním městě Paříži. Více než třetina populace žije v pouhých osmi hlavních urbanizovaných oblastech, 15 % obyvatel žije jen v okolí samotné Paříže. Již od Francouzské revoluce je zakázáno shromažďovat údaje o původu a etnické příslušnosti obyvatel, díky mohutné imigraci v posledních 150 letech se však odhaduje, že až 40 % obyvatel není zcela francouzského původu. Francie má benevolentní přístup k imigrantům a jako jedna z mála v Evropě má přirozeně rostoucí populaci.
Francouzi mají řadu sociálních jistot, přesto však mají stávkování pomalu jako národní sport. Celkově jsou však poměrně spokojení, žoviální a přátelští.
Jazyky
Jediným formálním jazykem je francouzština, přestože ještě před 150 lety mluvila většina populace alsasštinou, bretoňštinou či okcitánštinou. Veřejné vzdělávání však tyto jazyky téměř zlikvidovalo a všeobecným jazykem se stala francouzština. Donedávna byla francouzština i oficiálním jazykem diplomacie, dnes však převládá angličtina. Přesto řada bývalých francouzských kolonií dodnes používá francouzštinu a v některých zemích je to i oficiální jazyk.
Náboženství
Původní Keltové a později Germáni konvertovali ke křesťanství, které bylo dominantním náboženstvím po více než tisíc let. Během Francouzské revoluce došlo doslova k brutální rozluce církve a státu, po ní se však opět moc církve značně rozrostla. K definitivní rozluce tak došlo až roku 1905. Vliv katolické církve značně klesá, dnes se k ní hlásí 51 % obyvatelstva a pouhá desetina chodí alespoň jednou týdně do kostela. 10 % obyvatel se nehlásí k žádné církvi a 31 % se prohlašuje za ateisty. K menšinám patří 4 % muslimů, 3 % protestantů a po 1 % buddhistů a židů.
Sport
Mezi rozšířené a oblíbené sporty patří především fotbal, rugby, judo, tenis a košíková. Francouzský fotbal a zejména rugby patří mezi světovou špičku. Vyhlášené jsou silniční cyklistické závody Tour de France a motoristický 24 hodinový závod v Le Mans. Z dalších sportů lze zmínit například šerm a sjezdové lyžování. Samostatnou kapitolou je pak zejména alpské a volné lezení. Společně se Švýcarskem je Francie baštou alpského horolezectví a Chamonix je uznávaným světovým centrem.
