Estonsko v rozpuku

0
835
Estonská krajina | arsty/123RF.com
Estonská krajina | arsty/123RF.com

Jestliže si nejmenší z pobaltských republik vede nejlépe z celého bývalého svazu Sovětů, je to nejspíš proto, že Estonci se nikdy za Sověty nepovažovali a svoje kořeny vidí ve Finsku. Stejně jako oni je tenhle ugrofinský národ introvertní, důvěryhodný a prosperující.

Dlouhé tallinnské dny a noci

Tallinn je jedním z nejlépe dochovaných měst v severní Evropě. Tallinnské staré město s křivolakými dlážděnými uličkami má takové kouzlo, že si po předchozím průjezdu Ruskem budete připadat jako v jiném světě. A skutečně to tak trochu jiný svět je. Namísto živlu slovanského zde panoval germánský, a to ne ledajaký. Nad starobylými budovami se vznáší cosi jako duch řádu německých rytířů, kteří si kdysi vzali za cíl rozšířit v tomto koutu světa křesťanství – a jaksi mimochodem tu i vládnout. Kolem poloviny 14. století byl Tallinn velkým hanzovním městem.

Staré Město v Tallinnu | scanrail/123RF.com
Staré Město v Tallinnu | scanrail/123RF.com

Srdcem starého Tallinnu je Raekoja plats neboli Radniční náměstí. Dominantou je jediná dochovaná gotická radnice v severní Evropě. Radniční náměstí je místem, kde se odehrávají všechny slavnosti včetně těch největších – dnů starého Tallinnu. Za sovětských časů to bývala tichá demonstrace estonské národní hrdosti a nyní jde o velkolepou středověkou slavnost. Vedle jarmarku historických řemesel, na kterém se kromě rukodělných, převážně dřevěných výrobků také seznámíte s historií estonských národních krojů a folklorem vůbec, se tu i soutěží. Vítěz středověkého turnaje se stane obdivovaným květnovým hrabětem. Vítěz „běhu kancelářských krys“, při kterém se závodí okolo radnice s mobilem a složkou papírů v ruce, pak dostane takovou cenu, kterou věnuje sponzor tohoto závodu, jenž dává najevo, že Estonsko se chce vrátit mezi moderní světové metropole. Celá slavnost, která má také rysy prastaré pohanské slavnosti slunce, jež přichází po depresivní zimě, se táhne dlouho do noci. Tedy pokud vůbec nějaká noc nastane. Tallinn leží na stejné zeměpisné šířce jako Petrohrad, takže i tady lze zažít onen zajímavý fenomén – bílé noci, kdy slunce prakticky nezapadá.

O to větší událost musí být okamžik, kdy se období dlouhých nocí střídá s obdobím dlouhých dnů. Na rozdíl od sovětských časů se pije místo vodky pivo – ale česká desítka je proti němu jen hořká voda. Zdejší piva jsou opravdu vícestupňová.
Tallinnské „Hradčany“ jsou vrch a hrad Toompea, kterým dominuje katedrála pro změnu ruská – nese jméno Alexandra Něvského. Mezi zajímavé památky patří i Paks Margareeta neboli Tlustá Markéta, kruhovitá věž se čtyřmetrovými zdmi. Hned vedle je bílý kříž s přerušeným kamenným obloukem, na památku obětí, které zahynuly při katastrofě trajektu Estonia. Tragédie, při které se utopilo 852 osob a pouhých 137 ztroskotanců se zachránilo, se řadí k jednomu z nejhorších evropských lodních neštěstí. Vyšetřovací komise prohlásila za příčinu neštěstí chybnou konstrukci a nedostatek zkušeností. Lidé měli na záchranu pouhých patnáct minut.

Otužilí samotáři

Nejvýznačnějším rysem Estonska je voda. Tato malá země se může pyšnit pobřežím v délce 3794 kilometrů a napočítali byste zde celkem 1400 jezer a 1521 ostrovů. Další rys, přibližující Estonsko Finsku nejen mentalitou, ale i rázem krajiny, která tuto mentalitu z velké části utváří. Skutečnou podstatou Estonska jsou rozlehlé lesy, v nich ukryté malé malebné domečky, které takto roztroušeně vytvářejí vesnice a městečka, mezi nimiž se rozkládají jalovcem porostlá vřesoviště. To všechno lemuje pobřeží, které omývají vysoké vlny Baltského moře – chladnějšího a méně slaného než moře, do kterých se obvykle jezdíme koupat. Estonci jsou proto nejenom tišší, ale i otužilejší než našinec a teplota vody 16 stupňů je pro ně již důvod zahájit na plážích sezonu.

Jakýmsi koncentrátem všeho, co je na zdejší přírodě estonského, může být národní park Lahemaa. Tenhle skalnatý pruh severního pobřeží zahrnuje mimo jiné 14 jezer, 8 řek a mnoho vodopádů a je dosažitelný z Tallinnu po silnici směrem na Narvu. Uvnitř je ale lepší pohybovat se na kole nebo jiným dopravním prostředkem, protože prochodit všechny stezky národního parku by zabralo několik dní. Domky v okolí, kterým by nejlépe slušel název finské, potvrzují, že Estonci jsou venkovského založení – říká se o nich, že jsou nejšťastnější, když jejich nejbližší sousedé bydlí dál než kilometr.

Národní park Lahemaa v Estonsku | candy18/123RF.com
Národní park Lahemaa v Estonsku | candy18/123RF.com

Hrob Slunce a lesních bratrů

Pro Estonce je ostrov Saaremaa synonymem krásy estonské přírody. Pro cizince může být skanzenem všeho estonského, co neprošlo sovětskou „polepšovnou“ – a to paradoxně proto, že na tomto ostrově měli Sověti své vojenské jednotky, kvůli kterým byl na ostrov zakázaný přístup. Dokonce i Estonci z pevniny potřebovali k návštěvě ostrova povolení. Pokud to chcete vědět přesně, byly tu umístěny radary předběžného varování a raketová základna.

Dřevěný větrný mlýn a krajina na ostrově Saaremaa | anilah/123RF.com
Dřevěný větrný mlýn a krajina na ostrově Saaremaa | anilah/123RF.com

V městě Kuressaare byli lidé více než laskaví – v mládežnické ubytovně internet používali zadarmo nejen studenti, ale kdokoliv přišel, a když jsem si půjčil kolo, mohl jsem ho večer vrátit tak, že jsem ho přivázal v devět večer před krámek s půjčovnou a klíčky hodil do schránky… Jak se tak sousední národy vzájemně škorpí, tak sice nevím odkud, ale vzniklo toto tvrzení: Estonci by bojovali za svou svobodu – až do posledního Litevce. Jenomže tady, obklopeni samotným geniem loci Estonska, musíte přiznat, že takové vtípky jsou trochu nefér. Litevci jsou sice mnohem emocionálnější, ale po příchodu sovětské moci bojovali estonští partyzáni v okolních lesích stejně srdnatě, zoufale a bezvýchodně jako oni. Ospalé bažiny a tiché  lesy Estonska byly v letech 1944 až 1956 baštou hnutí za nezávislost.
Říkali si lesní bratři a bylo jich víc než třicet tisíc. Sověti proti nim nasadili zvláštní  protipartyzánské oddíly NKVD, které  se mezi ně snažily masově infiltrovat. Zahynuly desítky tisíc lidí na obou stranách a ještě v roce 1978 se před sovětskou mocí ukrýval poslední lesní bratr, který se radši utopil v bažině, než aby upadl do zajetí. Ale abychom nahlédli do ještě starších dějin ostrova – v místě zvaném Kaali je široký, vodou naplněný kráter, vytvořený prý při dopadu meteoritu někdy před 2700 lety. V dávné skandinávské mytologii bylo toto místo známé jako „Hrob Slunce“.

Estonští Rusové

Když slyšíte každou chvíli na ulici mezi nesrozumitelnou estonštinou ruštinu, nedá vám to spát. Kolik jich tu je a jak spolu vycházejí? Z historických vztahů, kdy sovětská vláda nejdřív  prodala“ nezávislé pobaltské republiky Německu v takzvané Brestlitevské smlouvě, a potom si je v paktu Molotov–Ribbentrop zase zabrala, je patrné, že žádné velké důvody pro přátelské vztahy tu nejsou. Takže když vzniklo  roce 1991 nezávislé Estonsko, neměli na růžích ustláno zase estonští Rusové. A těch tu v té době žilo celých 30 procent. Olej do ohně ještě přilévalo několik tisíc ruských vojáků na estonském území. Na Rusy, kteří tu zůstali (hlavně ve velkých městech), se začali Estonci dívat tak trochu přísněji – a kdo by se jim divil? Estonský pas dostali pouze ti, kteří byli občany Estonska již v roce 1940. Ostatní se museli takzvaně „naturalizovat“, což znamenalo mimo jiné i složit celkem náročnou zkoušku z estonského jazyka. Jen tak mimochodem – estonština má 14 pádů, dva infinitivy, žádný rod ani budoucí čas. Rusové, kterým se nepodařilo takovou zkoušku úspěšně složit nebo kteří o to nejevili zájem, to mají trochu složitější – například nemohou pracovat ve státní správě a mají takzvané šedé pasy – průkazy cizince, se kterými se moc pohodlně nežije. Také převážná většina škol je estonských a jen někde najdete ty s podílem výuky v ruštině. V globalizovaném světě se ale žádné přehrady mezi lidmi ani národnostmi moc nevedou – u mladých lidí, kteří mají jako komunikační jazyk angličtinu, se tyto problémy ztrácejí.

ESTONSKO

Oficiální název: Estonská republika. Hlavní město: Tallinn. Rozloha: 45 227 km2. Počet obyvatel: 1,3 mil. Oficiální jazyk: estonština. Státní zřízení: republika. Hlavní náboženství: luteránské, pravoslavné. Čas: SEČ +1. Měna: estonská koruna (EEK)
> Občané ČR nepotřebují při cestě do Estonska víza. S ohledem na zkušenosti s přístupem estonských pohraničních
orgánů se doporučuje, aby i děti cestovaly s vlastním cestovním dokladem.
> Čeští turisté budou moci být v Estonsku ošetřeni na základě Evropské karty zdravotního pojištění či obvyklého
cestovního pojištění. Dokud nebude Karta vystavována, mohou si u pobočky své pojišťovny vyzvednout formulář E 111 (studenti hodlající v Estonsku studovat si vyzvednou formulář E 128).
> V Tallinnu již banky kupují a prodávají české koruny,´je tedy možno měnit prostředky přímo. Široce rozšířené jsou platební karty, kartou lze obvykle platit i malé částky prakticky všude.

Autor: Libor Michalec – časopis Cestopisy.

Přidat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here