115 let PETŘÍNSKÝCH DOMINANT

0
285
Petřínská rozhledna v Praze | capturelight/123RF.com
Petřínská rozhledna v Praze | capturelight/123RF.com

Zásluhu na vzniku pražské Petřínské rozhledny má Klub českých turistů. Když se jeho členové vraceli v roce 1889 zvláštním vlakem ze zájezdu na světovou výstavu v Paříži (konanou při příležitosti 100. výročí Velké francouzské revoluce), diskutovali o tom, jak by bylo pěkné mít v Praze alespoň zmenšeninu pařížské Eiffelovy věže. Po vyúčtování zaplacených záloh účastníků konstatovali přebytek 1031 zlatých. Rozhodli se je věnovat jako základ sbírky pro výstavbu rozhledny v Praze na Petříně. Pozdravili by tak konání Zemské jubilejní výstavy, konané při příležitosti 100. výročí první průmyslové výstavy na evropském kontinentě (1791) v pražském Klementinu…

Neprodleně bylo založeno družstvo pro stavbu rozhledny. Již koncem roku 1889 se nalezlo místo pro zamýšlenou stavbu,  pochopitelně na kopci, aby odtud bylo pěkně vidět na Prahu, na konci křížové cesty na Petříně. Pražský magistrát daroval pozemek. Vrchní inženýr Českomoravských strojíren František Prášek vytvořil plány. Peníze se začaly rychle scházet, rozpočet stanovil jako cílovou částku 32 tisíc zlatých. Staveniště bylo vytyčeno 13. března 1891 a tři dny nato začaly zemní práce. Za necelé dva měsíce byly hotovy základy. Již 11. května začaly usilovné práce na stavbě konstrukce. Společnou snahou stavitelů bylo pozdravit dokončením nové pražské dominanty blížící se Zemskou jubilejní výstavu.

Do výše jednoho patra pracovalo na stavbě 35 dělníků, později až kolem stovky: 41 zámečníků, 9 tesařů a 52 pomocných dělníků. Na samém počátku července byla montáž konstrukce dokončena a 20. srpna byla hotová Petřínská rozhledna předána včetně dokončených prací klempířských,  natěračských a sklenářských. Uplynulo jen půldruhého roku od chvíle,  kdy se myšlenka zrodila, pouhých pět měsíců od prvního výkopu…Sen několika nadšenců se tak stal skutečností. Petřínská rozhledna byla pětinásobnou zmenšeninou proslulé Eiffelovy věže, symbolu města nad Seinou. Přesto si Pražané připadali světoví. Hned první den si nový výhled na Prahu přišlo vychutnat 8716 zvědavců. Někteří z nich použili k dopravě na vyhlídkovou plošinu parní výtah s nosností 6 osob.
Připomněli si tehdy při slavnostním zahájení provozu, že ještě před nápadem Klubu českých turistů měl již v polovině šedesátých let podobnou myšlenku nestor české žurnalistiky a spisovatel Jan Neruda. Ten právě dva dny po dokončení rozhledny zemřel.

V mnohém dalším se obě věže podobají. Jejich převažujícím slohem je secese, hlavním stavebním materiálem železo a ocel a na obou je umístěn televizní vysílač. Staly se dominantami hlavních měst, byly postaveny velmi rychle. Eiffelova věž vznikla za neuvěřitelných 21 měsíců, pražská věž za pouhých pět měsíců a čtyři dny. Obě věže vznikly při příležitosti výstav, světové výstavy v Paříži a Zemské jubilejní výstavy v Praze. Eiffelovka měří 304,8 metru, s televizní anténou má 321 metrů a na její vrchol vede 1700 schodů. Petřínská rozhledna měří 63,5 metru a na vyhlídkovou terasu vede 299 schodů. Zajímavostí je, že vrcholy obou věží jsou ve stejné nadmořské výšce. Výhodou menší pražské sestřičky je totiž nesporně to, že stojí na kopci.

Čechům však nebylo dosti na tom, že měli mít v krátkém čase nad Prahou podobnou rozhlednu jako Pařížané. Někoho při vybírání peněz na rozhlednu napadlo, že by se Pražané k jejímu úpatí nemuseli trmácet pěšky. Mohli by se svézt lanovou dráhou. Stačí ji přece jen postavit! Nic nebylo v té době českému živlu ve vlastenecky vyhecované předvýstavní Praze nemožné. Dvojnásobně velká investice do stavby lanové dráhy na Petřín byla zahájena v polovině července 1890, kdy byl schválen projekt. A ani ne do roka – již 31. května 1891 v 10.30 – prvních třicet nejvýznačnějších představitelů českého veřejného života absolvovalo první jízdu lanovkou do stanice Nebozízek.

Autor: Pavel Verner
Foto: Tomáš V. Novák
Převzato z časopisu Cestopisy.

Přidat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here