Kryštof Kolumbus – kapitán Nového světa

0
740
Socha Kryštofa Kolumba v Barceloně | igercelman/123RF.com
Socha Kryštofa Kolumba v Barceloně | igercelman/123RF.com

Každé malé dítě se brzy ve škole naučí, že Kryštof Kolumbus objevil v roce 1492 Ameriku. To, že tak 500 let před ním učinili Vikingové, sice registrujeme, ale Kolumbus bude navždy mužem, co objevil Nový svět, a pravděpodobně už to žádný historický podklad nezmění.

Kolumbus se pravděpodobně narodil mezi 26. srpnem a 31. říjnem 1451 v italském přístavním městě Janov do rodiny kupce s látkami Domenica Kolumba a Susanny Fontanarossa. Měl tři bratry – Bartolomea, Giovanni Pellegrina a Giacoma – a sestru Bianchinettu. Původ rodiny není dodnes známý a vedou se o něm četné spory, které se vědci snaží rozluštit rozborem DNA. Výše zmíněné údaje o Kolumbově narození jsou pouze nejčastěji přijímané spekulace.
Fakta z jeho života do roku 1476 jsou také spíše dohady. V roce 1470 se rodina přestěhovala do Savony. Kryštof zde pomáhal svému otci a spolu s bratrem Bartolomeem studoval kartografii. Prvním výjezdem na moře byla pravděpodobně výprava na řecký ostrov Chios v roce 1474. O dva roky později měl poprvé možnost vyplout na Atlantik. Jednalo se o obchodní výpravu, která byla u mysu sv. Vincenta přepadena francouzskými piráty. Loď byla zapálena a Kolumbus se zachránil tím, že sám uplaval téměř deset kilometrů k pobřeží.
Od roku 1477 žil spolu se svým bratrem Bartolomeem v Lisabonu, který se stal centrem námořních cest. Začal se plavit jako obchodník pod portugalskou vlajkou. Cílem jeho cest byly ostrovy Island či Madeira a Guinejský záliv.
V Lisabonu se oženil s Felipou Perestrello Moniz, se kterou měl syna Dioga Colóna. Felipa však brzy zemřela a zanechala Kolumbovi velké bohatství. Nikdy se už neoženil, ačkoli měl ve Španělsku životní partnerku, sirotka Beatriz Enriquez, se kterou měl další dítě.
Kolumbus měl vynikající geografické znalosti a věřil, že se do Indie a Číny, které byly po souši blokovány muslimy bouřícími se proti španělské reconquistě, dá dostat po moři. Stejně jako většina jeho současníků soudil, že Země je kulatá. Jak se ovšem mohl tak dobrý geograf splést v tak  zásadní věci, jako je vzdálenost Evropy a Asie?
Dokumenty, které studoval, byly uvedeny v římských mílích, krom toho názor doby tvrdil, že obvod Země kolem rovníku je mnohem menší. Tak došlo k mýlce, že vzdálenost Kanárských ostrovů od Japonska je čtyři a půl tisíce kilometrů. Ve skutečnosti je to více než dvakrát tolik. A žádná loď z patnáctého století by nebyla schopna podniknout tak dlouhou plavbu. Svůj návrh na cestu do Indie předložil nejprve na portugalském dvoře, kde neuspěl. Cesta je prý delší, než si myslí, a nezvládne ji. Své pole působnosti tedy přesunul na španělský dvůr, jemuž nově vládli královna Izabela a Ferdinand Aragonský. V roce 1492, po dobytí Granady, byl jeho návrh přijat.

Navečer 3. srpna 1492 vyplul z přístavu Palos de la Frontera ve španělské provincii Hulvě. Jeho flotilu tvořily dvě fregaty Pinta a Nina a vlajková loď Santa Maria, původně nazývaná La Galleta, pravděpodobně proto, že byla postavena v Galii.
Šestého září dosáhli Kanárských ostrovů, kde provedli poslední opravy, než se lodě vydaly na oceán. Cesta před Atlantik trvala pět týdnů a traduje se, že námořníci již byli tak unaveni, že se chtěli vrátit zpět. Spása přišla 7. října, kdy spatřili první suchozemské  ptáky. Pevninu uviděl námořník Rodrigo de Triana z Pinty ve dvě hodiny ráno 12. října. Kolumbus ji pojmenoval San Salvador, ačkoli ji domorodci, o kterých si myslel, že jsou obyvateli Indie, a říkal jim indiáni, nazývali Guanahi. Indiány popsal jako milé lidi bez náboženství a idolů, kteří nevědí, co je zlo, nezabíjejí a nenosí zbraně. Náčelník Kolumbovi dovolil zanechat na San Salvadoru skupinku 39 mužů, kteří se stali zakladateli osady La Navidad.
Dne 28. října dosáhli území dnešní Kuby. Kolumbus věřil, že se dostal na himálajské úpatí, protože v dáli viděl vrcholky hornatého kubánského vnitrozemí. 5. prosince pokračoval ve své cestě na Hispaniolu, kde 25. prosince ztratil vlajkovou loď Santa Maria.Dne 4. ledna 1493 se Kolumbus vydal na cestu domů. U Azorských ostrovů jej postihla silná bouře, kterou obě lodi naštěstí vydržely. O dva měsíce později připluli do Lisabonu. Do Španělska se však posádka lodí z Nového světa mohla díky politické situaci vrátit až 15. března. Příběh o jeho výpravě i bohatých darech, které přivezl, se rychle roznesl po celé Evropě.
Kolumbus za svého života podnikl ještě tři další výpravy do Nového světa, jeho sláva však upadala. Při druhé výpravě v letech 1493–96 objevil ostrovy Dominica, Maria-Galante, Guadalup, Monserat, Antigua, Redonda a mnoho dalších z Malých Antil. Dále pokračoval k Portoriku, Kubě a Jamajce. Z této výpravy také poprvé přivezl na příkaz krále otroky.
Třetí výprava se konala v letech 1498–1500 a vedla na Trinidad a pobřeží Venezuely. Dostali se až k deltě Orinoka. Kolumbus byl však konfrontován novými obyvateli Ameriky, kteří nebyli spokojeni a tvrdili, že se jim s domorodci nežije dobře a že Kolumbus ve svém líčení Nového světa přeháněl, což vedlo k jeho zatčení a uvěznění. Nicméně se vše urovnalo a Kolumbus se mohl vrátit do Evropy. Čtvrtá a poslední výprava vedla k pobřeží Hondurasu a Panamy v letech 1502–04. Kolumbus uvízl na ostrově Hispaniola, odkud mu museli pomoci domorodí obyvatelé.
V roce 1506 Kolumbus umírá ve Valladolidu, stále přesvědčen, že objevil novou cestu do Asie a ne Nový svět, pro který jej všichni budou znát.

Autor: Jana Poledniková – časopis Cestopisy.

Přidat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here