Jednou z negativních stránek cestování je množství kapsářů na nádražích, tržištích a frekventovaných místech a dopravních prostředcích všech světových velkoměst, Prahu z toho nevyjímaje.
Nejosvědčenějším způsobem je nedat příležitost a minimalizovat rizika.
Co se týká ochrany věcí, nejlepší způsob je mít je stále na očích, co možno nejméně se pohybovat veřejnými dopravními prostředky a ubytovávat se v prověřených hotelích. Nedoporučuji spát ve městech na nádražích a nebo dokonce v parcích. Dnes už ani v Evropě. Když už se vám něco takového stane, je lépe, aby vždy jeden z cestovatelů byl vzhůru a hlídal. Ale ani to vás neochrání před násilnickým gangem. Pokud jste sami a musíte spát, tak je jediná možnost opírat se o batoh zády a příruční zavazadlo si nechat pod hlavou, ale věřte, že každý člověk spí po určitou dobu noci velmi tvrdě…
Co se týká preventivních opatření, tak nejzákladnějším pravidlem je nedávat na obdiv ani peníze, fotoaparáty, videokamery, zlaté řetízky, prstýnky a hodinky. Ihned po příletu je dobré odstranit ze zavazadel všechny přepravní štítky. Na dotazy neznámých lidí, jak dlouho se zdržíte a kam se všude chcete podívat, je dobré odpovídat, že zítra letíte domů, protože vám skončila dovolená a musíte se vrátit, jelikož už nemáte vůbec žádné peníze. Všechny tyto dotazy totiž mohou být jen sondou, jak máte „naditou prkenici“. Na fotoaparáty a kamery se vyrábějí speciální brašny, které všichni znají, takže možná stojí za úvahu netradiční obal, jako je třeba vojenská taška na plynovou masku, takzvané „somradlo“. Peníze, šeky a kreditní karty je nejlepší vůbec nemít. Asi nejbezpečnější, ale zároveň i nejnepohodlnější místo pro ně je co nejvíce na těle, pod oděvem. Každopádně je však dobré rozdělit peníze nejméně na tři až pět míst. Doporučuji mít také třeba „odevzdávací“ ledvinku nebo tašku přes rameno. To jsou obecně nejsnáze ukradnutelná zavazadla, a tak je dobré zde mít zcela nedůležité věci. Pak nezbývá než doufat. Na ochranu proti násilnému přepadení se hodí mít nachystánu jednu peněženku s malým obnosem, kterou můžete po krátkém průtahu násilníkovi odevzdat, a pak ještě maličko větší obnos, spolu s pasem a kopií letenky, který se bude tvářit jako že to už je opravdu všechno. Pak nezbývá než se „tvářit“ dostatečně nešťastně a doufat, že zloděj-násilník neobjeví váš skutečný pas s celým hlavním obnosem určeným pro cestování. To je dobré mít ve speciálních pouzdrech na těle přímo pod kalhotami nebo v pásku v kalhotách atp.
Pokud to je možné, tak nechoďte sami, vyhýbejte se tmavým uličkám i místům, kde je velký shluk lidí… Nosit peníze na těle je relativně bezpečné, ale na delších cestách je dobré peníze rozdělit. Někdy je bezpečnější nechávat část peněz a doklady v uzamčeném zavazadle na hotelu. Dávat je do bezpečnostní schránky hotelu bych si dovolil asi jen v těch nejdražších hotelích, ale tam jsem nikdy nebydlel. V levnějších bych to asi neriskoval. Pokud by něco chybělo, tak byste se jen těžko dohadovali a policie bude v rozvojových zemích vždy na straně hoteliéra. Někdy je vhodné tedy peníze rozdělit na půl, ale z hotelu se mohou ztratit zrovna tak jako na ulici. Já sám mnohá z těchto opatření nedodržuji z důvodu jejich značné nepohodlnosti a byl jsem již několikrát okraden. Pokud se vám něco takového přihodí, nezoufejte, vše se dá vyřešit.
Autor: Petr Jahoda – časopis Cestopisy.
