Vincenz Priessnitz založil v jižním Slezsku první vodoléčebný ústav na světě. Za léčivou vodou jezdil do Jeseníků i spisovatel Gogol.
Ráno rehabilitace v termální vodě, dopoledne aktivní sport v podobě jízdy na horských kolech nebo příjemné horské turistiky, na oběd místní speciality, odpoledne odpočinek v lázních s perličkovo-bylinkovou koupelí a večer aktivní zábava. Víkend či dovolená, která na první pohled zavání dálkami. Při podrobnějším pohledu je ale v podstatě hned za rohem. V lázních Jeseník, v Priessnitzových léčebných lázních, v jihovýchodním výběžku Rychlebských hor, v nadmořské výšce 620 metrů nad mořem, v lůně hor, klidu a pohody.
A právě mimořádný klid je tím pravým důvodem turistů a sportovců mířících do centra Jeseníků. V zimě do sněhobílého království, v létě za pěší turistikou, cykloturistikou a nebo třeba k vodě. Ani podzim není výjimkou. Ten je tu pravidelně zasvěcen především lázeňským procedurám, které nemají ve své jednoduchosti chybu. Není to ale jen atraktivní horské prostředí nedalekého Pradědu nebo Ramzové, ale hlavně mimořádně příznivé klimatické podmínky – právě těm Priessnitzovy lázně vděčí za svůj dnes již světový věhlas.
Před téměř dvěma sty let vyrostl zásluhou Vincenze Priessnitze na kopci v osadě Gräfenberg první vodoléčebný ústav na světě. Právě odtud pocházejí známé Priessnitzovy zábaly. Sem do jižního výběžku Slezska jezdila kdysi bohatá šlechta z celé Evropy. Někdo z ní preferoval pobyt kratší, někdo si zdejší kraj zamiloval natolik, že volil návštěvy delší. Mezi ty druhé patřil například ruský spisovatel Nikolaj Vasiljevič Gogol, jenž jezdíval do Jeseníku pravidelně na celé léto.
Naproti tomu mezi velmi oblíbené patřily takzvané krátkodobé vídeňské kočárové cesty. Honosné drožky patřily dlouhá léta k nezaměnitelnému koloritu zdejších silnic, silniček a stezek. Všichni do jednoho ale – ať vídeňská šlechta či pražský obchodník – putovali za obdivuhodným mužem, který léčil jen pramenitou vodou, mokrými a suchými zábaly a pohybem. „Není to chlad, který léčí, ale teplo chladem vyvolané,“ charakterizoval tuto zázračnou metodu sám Vincenz Priessnitz.
Priessnitzovy lázně nesou do současných dnů jméno svého zakladatele, ale z doby elegantních kočárů se zachovaly nejen Priessnitzovy zábaly a koupele. Vedle lázeňských procedur se opravdovým hitem poslední doby stal třeba nordic walking – tedy chůze po horách s běžeckými hůlkami – v kombinaci s dechovým cvičením na bázi jógy. Je-li tato aktivita prováděna správně, jde o velice efektivní pohyb, při kterém dochází k vysokému výdeji energie; a s tím souvisí zvyšování kondice, hubnutí i celkové formování těla. A k nápravě těla trápeného sportem, sedavým zaměstnáním či jednostranným zatěžováním je možné využít veškeré léčebné a diagnostické zařízení – elektroterapii, magnetoterapii, balneoterapii, relaxační masáže, aromamasáže či léčebnou tělesnou výchovu.
Lázeňské procedury jsou skvělým doplňkem také při zimní rekreaci. A protože si už dávno naše hory – Jeseníky nevyjímaje – v zimě nevystačí jen s rozhrkaným „šleprem“ a frontami, je přímo u lázní od listopadu do března k dispozici uměle chlazená ledová plocha pro milovníky bruslení. Ani běžkaři nepřijdou zkrátka. Okolí lázní je totiž protkáno hustou sítí strojově upravovaných běžeckých tras. A přímo v areálu je lyžařský svah s večerním lyžováním! A co by to bylo za zimní dovolenou bez tanečních večerů a plesů, které k lázním neodmyslitelně patří! Milovníci tance si zde jistě přijdou na své nejen v období plesové sezony.
Lázeňským procedurám je zasvěcen hlavně jesenický podzim. Mimořádně příznivé klimatické podmínky – Priessnitzovy lázně leží v nadmořské výšce 620 metrů – však léčí po celý rok.
Autor: Jaromír Pohan – časopis Cestopisy.
