Hrad Pernštejn – romantický hrad ukrytý v lesích

0
700
Hrad Pernštejn | montypeter/123RF.com
Hrad Pernštejn | montypeter/123RF.com

Romantický hrad ukrytý v lesích Českomoravské vrchoviny. Ve svém nejslavnějším období patřil pánům z Pernštejna, kteří po dlouhá staletí ovlivňovali politický vývoj v českém království. Rozsáhlý komplex nejmalebnějšího z moravských hradů byl mnohokrát přestavován. Lze v něm doložit znaky mnoha stavebních slohů a uvnitř jeho zdí najít četné reprezentační prostory s cenným mobiliářem.

Vlastní jméno Pernštejn je pravděpodobně zkomoleninou německého slova Bärenstein (Medvědí kámen). Podobné kořeny mají i názvy blízké obce Nedvědice a potoka Nedvědičky. Hrad Pern-štejn je opředen příběhem podobným pověsti o Bivojovi, který přinesl mocného kance na pražský Vyšehrad. Zdejší pověst praví, že v dávných časech, kdy se ještě nepsaly kroniky, žil v kraji uhlíř jménem Věnava. V době, kdy se staral o obživu na horší časy, se vloupával do jeho chalupy zubr a likvidoval pracně nashromážděné zásoby jídla na zimu. Uhlíř Věnava byl silný chlap, a když mohutné zvíře jednoho dne při lupu překvapil, chytil ho za rohy, protáhl mu nozdry houžví a doslova „za hubu“ ho dovedl až na brněnský hrad, kde ho zabil. Za tento hrdinský čin mu král daroval kraj, kde žil, a do erbu dal zubří hlavu s nozdrami  protaženými houžví.

Když stará dřevěná tvrz shořela, bylo třeba postavit hrad kamenný. Při nelehké stavbě se zastavil cizinec a pravil tato památná slova: „Obešel jsem kus světa, viděl jsem všelijaké divy, a proto nevěřím, že na této skále postavíte hrad.“ Stavitelé prý mu odpověděli: „Nestavíme hrad z tvé víry, ale z kamene.“ Gotický hrad vznikl na skalním ostrohu nad říčkou Nedvědičkou v letech 1270–85. Založil jej jakýsi Štěpán z Medlova, předek slavného rodu Pernštejnů. Na skalním ostrohu trojúhelníkového tvaru vybudoval hradby, které chránily nově vzniklé sídlo ze tří stran. Ze severu nahradil přirozenou přírodní ochranu zbudovaný příkop. Nad ním byla vystavěna okrouhlá obranná věž Barborka, někdejší dominanta hradu. Teprve pod její ochranou vznikl palác nejstarší zástavby vnitřního hradu.

Předsunuté protáhlé předhradí a opevnění s mohutnou baštou bylo postaveno až začátkem 16. století. Trojúhelníkový renesanční bastion nad starou hradní branou ve tvaru oslího hřbetu chrání pět metrů tlusté zdi obranného barbakánu. Cesta do hradu vede nejprve přes most nad obezděným příkopem do druhého předhradí a teprve poté mezi dvěma hradbami do vlastního hradního areálu. Vysokými zdmi chráněný hradní palác má malý, vysoko umístěný vchod s rampou a padacím mostem. Brána do druhého předhradí nese stopy marného švédského obléhání z roku 1645. Specialitami hradního paláce jsou úzká levotočivá schodiště, která vedou do spleti hradních místností roztodivných velikostí a tvarů. Výraznou a typickou specialitou Pernštejna jsou krakorce nejrozmanitějších tvarů nesoucí arkýře a ochozy, ale i umělecká výzdoba hradu.

V roce 1818 zdědil hrad zeť předchozího majitele Vilém Mitrovský z Nemyšle, který se zasloužil o vybavení rozsáhlé romantické knihovny 13 576 knižními svazky. Jeho rod držel Pernštejn až do roku 1945, kdy byl za kolaboraci hradních pánů s nacisty zestátněn a posléze zpřístupněn veřejnosti. Pro všechny lidi z okolí se hrad stal symbolem, který stojí na nové krajské hranici mezi Vysočinou a jižní Moravou. Po roce 1989 byly vytvořeny nové prohlídkové trasy, kterých ročně využívají desetitisíce turistů.

Ničivý požár byl ohlášen 15. dubna 2005 v 5.51 hodin, vznikl však již kolem půlnoci. Ohnisko požáru bylo nalezeno pod podlahou prvního nadzemního podlaží depozitáře, v centrální části hradu, kde právě probíhaly opravy. Při likvidaci požáru zasahovalo 120 hasičů z 21 profesionálních i dobrovolných jednotek. Požár se jim podařilo lokalizovat v 8.44 hodin a uhasit v 17.31 hodin. Protože zbytky trámů začaly v sobotu po poledni znovu doutnat, likvidace požáru byla ukončena až 16. dubna ve 14.57 hodin.

Objekt bývalé sýpky, který sloužil jako depozitář, byl při požáru téměř zničen. Zásah hasičům ztěžovala poloha hořící budovy na těžko přístupném třetím nádvoří. Cisterny se mohly dostat jen na první nádvoří, odkud hasiči museli rozvádět hadice až přímo k požářišti. Vyšetřovatelům hasičů ani policii se nepodařilo přesně zjistit příčinu ohně, stanovili však tři nejpravděpodobnější verze, z nichž žádná nepřipouští, že byl požár úmyslně založen.

Autor: Pavel Verner – časopis Cestopisy.

Přidat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here