Počátky Plovdivu, druhého největšího města Bulharska, sahají až do 6. tisíciletí před naším letopočtem, což z něj dělá jedno z nejstarších měst na světě. Původně byl osídlen Thráckými obyvateli, po kterých zde zůstalo městské opevnění, avšak průběhem času nad ním převzali nadvládu Peršané, Řekové, Kelti, Římané, Hunové a Turci. Oficiální součástí Bulharska se stal až v roce 1885.
Plovdiv pod vlivem antiky
Přihlédneme-li ke stáří Plovdivu, není divu, že nejstarší zachovalé stavby pocházející z dob, kdy se městu přezdívalo Philippopolis, jsou silně ovlivněny antikou. Typickým příkladem je Plovdivský amfiteátr (Plovdiv Roman theatre), který byl postaven v 1. století našeho letopočtu za vlády římského císaře Domitiana. Rozsáhlá část divadla byla během 5. století značně poničena hunskými nájezdníky pod vedením známého vůdce Attily. Jeho trosky byly nalezeny až v 70. letech 20. století a o několik let později započala jeho rekonstrukce, během níž byl zachován původní ráz stavby. V současnosti je amfiteátr plně funkční a jeho kapacita se pohybuje okolo 3 500 míst.
Ze stejného období pochází i plovdivské Forum Romanum, které se rozkládá na 20 hektarech v centru města a je největší bulharskou památkou tohoto typu. Jeho první část byla objevena v 70. letech při stavbě centrální pošty, což odstartovalo vlnu archeologických průzkumů, díky nimž došlo k odhalení zbývajících sekcí fóra. Ve své době bylo centrem veškerého dění, konala se tu veřejná shromáždění a diskuze, o čemž svědčí pozůstatky administrativních budov, které forum obklopují.
O něco starší památkou je Antický stadion města Philippopolis, jehož stavba proběhla na počátku druhého století našeho letopočtu za vlády císaře Hadriána. Jeho původní kapacita se blížila 30 000 sedadel, která byla rozmístěna do 14 řad. Hlavní vchod obepínají sloupy zdobené mramorovými reliéfy a pilastry, které vyobrazují tvář boha Herma a atributy římského hrdiny Herkula – lví kůži, žezlo a toulec.
Do muzeí a galerií
Velkou přízeň si mezi turisty získalo Regionální etnografické muzeum (Plovdiv Regional Ethnographic Museum), jehož budovu nechal postavit řecký obyvatel Plovdivu Argir Hristov Kuyumdzhioglu ve stylu, který je ukázkovým příkladem barokní architektury Plovdivu na přelomu 19. století. Muzeum se může pochlubit sbírkou obsahující více než 40 000 exponátů, rozdělených do jednotlivých kategorií jako například zemědělství, řemesla, oděvy, nábytek a interiér, hudební nástroje, náboženské předměty nebo umělecká díla.
Jednou z prvních bulharských kulturních institucí je Regionální archeologické muzeum v Plovdivu. Jeho oficiální otevření proběhlo v roce 1882, ačkoliv tehdy se jednalo o archeologický a numismatický úřad. Muzeum nabízí jednou z nejobsáhlejších kolekcí, složenou ze 100 000 artefaktů spojených s historií města Plovdiv a jeho okolí.
Za uměním se vydejte do Umělecké galerie Philippopolis (Museum – Art Gallery Philippopolis), kde na vás čeká stálá exhibice zahrnující výtvarná díla bulharských autorů, pocházející z období od 19. století až do současnosti. V prostorách této neoklasicistní budovy se také nachází restaurace, kde se můžete odměnit osvěžujícím koktejlem nebo nějakou jinou místní pochoutkou.
Netradiční stavby
Kostel svatého Konstantina a Heleny (Church of St. Constantine and Helena), jeden z nejstarších kostelů v Plovdivu, byl pojmenován po císaři Konstantinu Velikém a jeho matce Heleně. Jeho základy byly položeny v roce 337, nicméně od té doby byla budova několikrát zničena a přestavována s tím, že k přestavbě do jeho současné podoby došlo v roce 1832. Zdobí jej nádherné fresky a ikony, z nichž některé vytvořil významný bulharský malíř Zahari Zograf, který v Plovdivu po několik let žil a pracoval.
Cihlová mešita Džumaja (Dzhumaya Mosque) naopak symbolizuje období, kdy byl Plovdiv ovládán Turky. Na jejím místě dříve stával katolický kostel, ten byl ale po nájezdu osmanské armády zbourán. Jeho místo zaujala mešita, která byla v 15. století zničena a nahrazena tou dnešní, cihlovou, jejíž interiér zdobí fresky a dekorace pocházející převážně z 18. a 19. století.
Krásným příkladem místní architektury 19. století, která se týkala spíše zámožnějších vrstev, je Balabanův dům (Balabanov House). Poté, co byl postaven, vystřídal hned tři různé majitele a nese jméno posledního z nich, obchodníka Luka Balabana. Je charakteristický detailním zpracováním architektonických prvků jako jsou fresky a plastiky, čímž připomíná spíše veřejnou budovu než obytný dům. Ve třicátých letech minulého století byl srovnán se zemí a v letech sedmdesátých se dočkal opětného postavení, při němž byly využity fotografie a schémata k zachování původního rázu domu. Dnes se v něm konají koncerty, divadelní představení a umělecké výstavy.
Při pouhé procházce Plovdivem budete ohromeni nejednou stavbou, a pokud byste vyčerpali všechny turistické atrakce samotného města, v jeho okolí najdete spoustu nádherných přírodních míst, které váš dojem z této návštěvy mnohonásobně prohloubí.
