Na cestě po Madagaskaru

1018
Krajina na Madagaskaru | aaabbbccc/123RF.com
Krajina na Madagaskaru | aaabbbccc/123RF.com

Madagaskar je jedním z mála míst na světě s tzv. megadiverzitou. To znamená, že počet druhů všech organismů je jeden z nejvyšších na světě. Podobně bohatých míst je na světě jen několik – Nová Guinea, povodí Amazonky a lesy Kamerunu. Na ostrově asi 1600 km dlouhém a 500 km širokém se střídají nejrůznější společenstva. Od deštných pralesů, přes savany, opadavé lesy, mlžné horské lesy a mangrovové porosty až po pouště a polopouště. Ačkoli je Madagaskar od afrického kontinentu vzdálen pouhé čtyři stovky kilometrů, jen stěží byste zde hledali typické představitele afrických savan: slony, žirafy či lvy. Zato se lze setkat s řadou vzácných druhů, z nichž mnohé žijí pouze na Madagaskaru. Vedle řady druhů poloopic lemurů, chameleonů, žab a plazů se lze setkat s tenrekem, obdobou evropského ježka, či žirafím broukem pojmenovaným díky specifickému tvaru hlavohrudi. Existence unikátních živočišných druhů je ohrožena soustavným vypalováním deštných pralesů, který je likvidován ze dvou důvodů. Ze získaného dřeva se v milířích pálí dřevěné uhlí, které je používáno k  přípravě tradičních pokrmů, a na vypálených plochách jsou vysazovány banánovníky. Většina obyvatel nemá ani tušení o vzájemné závislosti lesů, vody a úrodnosti půdy. Půda z banánových polí je za několik málo let zcela odplavena a na jejím místě zůstane jen kus neúrodné planiny. Nejméně porušený souvislý pralesní komplex je zatím na severu ostrova. Malgašská vláda sice vydala během posledních let řadu vyhlášek zamezujících vypalování, ty se ovšem často míjejí účinkem. Snad proto, že vláda není schopna v souvislosti s vydávanými zákazy zásadně řešit alternativu pro získání obživy obyvatelstva. V dokumentu Na cestě – po Madagaskaru se divák podívá do rezervace Analamazaotra, známé též pod francouzským názvem Perinet, která je domovem lemura indri, a národního parku Ranomafana, kde byl objeven teprve před dvaceti lety nový druh poloopice, lemur zlatý.

Lemur kata na Madagaskaru | gudkovandrey/123RF.com
Lemur kata na Madagaskaru | gudkovandrey/123RF.com

Baobaby

Lidé v Africe si vypravují legendu o tom, jak se kdysi bůh rozzlobil na baobab, vytrhl ho ze země a zasadil vzhůru nohama. Od té doby připomíná baobabí koruna spíš propletenec pokroucených kořenů.

Baobaby na Madagaskaru | aaabbbccc/123RF.com
Baobaby na Madagaskaru | aaabbbccc/123RF.com

Pouze málo stromů v tropech vzbuzovalo pozornost cestovatelů tolik jako baobaby – jejich tlusté kmeny a deštníkovité koruny. Baobaby nerostou zdaleka na všech kontinentech a těch států, které se mohou pochlubit jejich původním výskytem, je také jen pár. Baobabů existuje pouze do osmi druhů. Jeden pochází z Austrálie, další z Afriky, ale za kolébku baobabů můžeme označit Madagaskar. Tady totiž roste šest druhů. Všichni lidé, kteří se narodili v krajích baobabů, mají k těmto stromům zvláštní úctu a je úplně jedno, v které části světa to je. Obzvláště pak Malgaši mají svůj život těsně spjat s životem a s osudy těchto velikánů. Nejčastěji je nazývají „matka lesa“. Chovají k baobabům zvláštní úctu a nikdy je úmyslně nepoškozují. K baobabům vzhlížejí jako ke stromům s duší a často jim přinášejí i oběti ve formě rýže nebo jiného jídla. V suchých oblastech jihozápadního Madagaskaru, kde bývá původní porost často vykácen, baobaby stojí a rostou dál.

Autor: Časopis Cestopisy.

Předchozí článekBudapešť – bublající královna Dunaje
Další článekAthény – krátké zastavení v řecké metropoli