Kouzlo anglického Cornwallu

1194
Pobřežní krajina v Cornwallu | mreco99/123RF.com
Pobřežní krajina v Cornwallu | mreco99/123RF.com

Kdo měl jednou příležitost procestovat jihozápadní kout Anglie zvaný Cornwall, nezapomene nikdy na hluboký dojem, který v něm tato krajina zanechala. Ne náhodou britská spisovatelka Rosamunda Pilcherová věnuje oblasti většinu svých románů s milostnou tematikou.

Cornwall, zahrnující též ostrovy Scilly s jejich pahorkatým terénem a hluboce zaříznutými mořskými zálivy, zdobí řada rybářských vesniček a přístavů. Jeho krása vyniká snad nejvíce na jaře, kdy úbočí cest a úzkých silniček, tvořené hliněnými valy, zpestřují volně rostoucí narcisy všech známých druhů. Jízda takovou krajinou připomíná pohádkovou atmosféru. Pro nádhernou linii pobřeží je příznačná dramatická scenerie útesů, ostrých srázů, přerušovaná malými zákoutími a fascinujícími rybářskými vesničkami. Na jiných místech podél úzkého pobřeží naleznete obrovské masy písku tvořené rolujícími dunami. Vnitrozemí, větrem vlnící se vřesoviště, je naproti tomu poseto podivnými skalnatými útvary a kamennými pozůstatky vytvořenými prehistorickým člověkem. Úzké, vzájemně se proplétající uličky spojující vesničky a městečka jsou ohraničeny vysokým cornwallským živým plotem, což jsou ve skutečnosti stěny z kamenů pokrytých zeminou a po celý rok hojnou divokou květenou.

Počáteční historie Cornwallu je zahalena tajemstvím a legendami, ale archeologické nálezy ukazují, že člověk na tomto poloostrově pobýval již od pradávna. Pravděpodobně ho vábilo nerostné bohatství, rybolov a mírné podnebí. Féničané sem jezdili za obchodem s cínem. Později přišli Římané, ale ti v tomto izolovaném koutu nezanechali větší stopy. Dále pak Cornwall upadl po několik století v zapomnění.
Kolem roku 600 n. l. rozšířili anglosasové svůj vliv v oblasti a pravděpodobně v důsledku jejich vojenských střetů s místním náčelníkem vytvořili základ pověsti o králi Artušovi a jeho soudu. Cornwallané se často vzpírali ústřední vládě, zejména rebelovali proti vysokým daním uvaleným Jindřichem VII. a pokusili se odporovat zavedení „Nové anglické modlitební knihy“ za vlády Edwarda VI. Jejich bojový duch byl však neocenitelný ve válce Alžběty I. se Španělskem na konci 16. století, kdy docházelo k námořním bitvám u pobřeží Cornwallu a kdy cornwallské korzárské lodě přepadávaly španělská plavidla.
V roce 1859 svitla Cornwallu nová perspektiva, když byl otevřen mohutný železniční most Brunel nad řekou Tamar v Saltash. Izolovaný poloostrov se spojil se zbytkem země a během nastávajícího období se stal přitažlivým místem pro návštěvníky. Cornwall je dnes jedním z nejnavštěvovanějších anglických středisek pro dovolené, což platí i pro cizince.

Venkov Cornwallu je bohatý na pozůstatky dávné minulosti. Oplývá kamennými hrobovými komorami z období megalitické kultury a opevněnými usedlostmi z doby železné. V důsledku relativně nerozvinuté povahy Cornwallu jsou mnohé z nich dobře zachovalé, zvláště na poloostrově Penwith a v Bodmin Mooru. Místní pověrčivost nepochybně přispěla k tomu, že řada kamenných památníků nebyla zplundrována místními obyvateli a nebyla využita jako stavební materiál.

Přijíždíte-li do Cornwallu od Plymouthu, pak první zastávku věnujte městečku Torpoint. Severně od něj je venkovský zámek, resp. manské sídlo zvané Antony House. Byl postaven na počátku 18. století pro sira Williama Carewa, jehož pradědeček napsal v roce 1602 pojednání nazvané „Prohlídka Cornwallu“ (Survey of Cornwall). V zámku spravovaném Národním trustem nalezneme vynikající sbírku maleb a nábytku, v zahradě pak řadu starých tisů. Lázeňský dům, který tvoří součást manského stavení, je znám ponornými koupelemi a nákladnou převlékárnou. Obecně však před každou návštěvou kterékoli pamětihodnosti oblasti Cornwallu se doporučuje dát přednost letnímu období, protože ne všechny budovy a muzea jsou v jiném ročním období volně přístupné. Největší pozornost návštěvníků však bezesporu poutá Tintagel Old Post Office, neboli nejstarší poštovní úřad na Cornwallu. Je rovněž pod správou Národního trustu.

Jde o neobvykle malé venkovské stavení ze 14. století, s podivně nepravidelnou střechou a silnými kamennými zdmi. V 19. století byla budova využívána jako dům pro příjem dopisů v nově ustavené poštovní službě. Tintagel má však i další pamětihodnost – okázale umístěný zámek, spojovaný s historií krále Artuše. Zatímco historici nejsou zajedno v tom, zda tento světoznámý monarcha skutečně existoval, není pochyb, že v současném zámku vybudovaném ve 12. století žil Reginald, hrabě z Cornwallu, nemanželský syn Jindřicha I. Zámek byl zbudován částečně na pevnině a částečně na poloostrově, avšak příboje a větry postupně odstranily spojovací pás mořské úžiny, a tak jednoho dne vznikne ostrov.
Při návštěvě Cornwallu nelze opominout i další zajímavá místa. Především Mousehole. Jde o přitažlivý malý rybářský přístav nedaleko Penzance, středisko umění, uměleckých výstav a prodej mušlí z celého světa. Dále je to Penzance s kouzelným městským trhem. Končí zde železnice. Konečně je zde Land’sEnd (Konec světa), nejzápadnější výspa Cornwallu snádhernými útesy po obou stranách poloostrova, kterým bylo dáno přitažlivé jméno jako Irská dáma, Ozbrojený rytíř aj., smajákem a restaurací nabízející sladké cornwallské speciality. Místní fotografové jsou pohotoví a po zjištění, odkud pocházíte, vám na sloupek připojí směrovku s vyznačením země a počtu kilometrů, které vás dělí z místa do hlavního města vašeho původu.

Autor: Josef Houžvička – časopis Cestopisy.

Předchozí článekFés – se snítkou máty za smraďochy
Další článekCo jedí Skotové aneb „Scotsman“ na talíři