Španělské hlavní město Madrid bývá občas lehce opomíjeným turistickým cílem. Tak trochu zastíněný jinými, populárnějšími destinacemi ve Španělsku, jako například Barcelonou nebo Granadou. Madrid nabízí velmi příjemnou, živou atmosféru a zároveň vše, co by měla moderní metropole dneška mít.
V duchu madridské historie
Palacio Real de Madrid (Královský palác), jeden z nejrozsáhlejších paláců v západní Evropě, je hlavní městskou architektonickou památkou s okázalým a působivým interiérem i exteriérem a cennými uměleckými sbírkami. Jedná se o oficiální sídlo španělské královské rodiny, avšak bývá využíván pouze během slavnostních ceremonií.
Oblíbenou turistickou památkou je také brána Puerta de Alcalá, kterou nechal kolem roku 1778 postavit Karel III. Španělský, aby sloužila jako monumentální vjezd do města. Brána zároveň stojí na kraji největšího městského parku El Parque del Buen Retiro, ideálního místa, kam utéct před ruchem zbytku metropole. Silně kontrastně proti klidu Parku Retiro následně působí Plaza de Toros de Las Ventas. Ať býčí zápasy schvalujete nebo ne, patří neodmyslitelně k charakteru a historii města. Aréna Las Ventas byla postavena v roce 1929 a pokud by vás lákalo být svědky samotných zápasů, sezóna začíná v březnu a končí v prosinci.
Pokud jste příznivci umění, muzeum Del Prado je jedním z nejvýznamnějších ve Španělsku a jeho rozsáhla kolekce evropského umění, včetně děl od velikánů jako byli Vélazquez, El Greco a Goya, se datuje od počátků 12. století až do raného 19. století. Fandům současného umění lze následně doporučit blízko se nacházející muzeum Thyssen-Bornemisza, kde lze v bohaté soukromé kolekci moderních děl nalézt například díla pop-artového umělce Roye Lichtensteina.
Tip: Do muzea Del Prado je vstup zdarma každý pracovní den mezi 17:00 a 19:00.
Madrid ve víru oslav
Jak již bylo zmíněno, život ve městě má velmi odlehčenou, skoro až festivalovou atmosféru. Právě různých festivalů a karnevalů se zde během roku pořádá hned několik – například ten největší festival, Fiesta de San Isidro, je devítidenní oslavou v polovině května, uspořádaný na počest svatého Isidra, patrona města. Časy se mění a i tento festival postupně ustupuje od náboženských kořenů k moderním formám současného festivalu, díky čemuž lze během něj na vlastní kůži zažít kulturu města ve všech jejích formách – koncerty, vystoupení artistů, divadelní hry, výstavy apod.
První dva květnové dny také hostí významné svátky – 1.5 je Svátek pracujících a 2.5 je den, kdy se lid Madridu (v roce 1808) vzbouřil proti José Bonapartovi s cílem vymanit se z francouzské nadvlády. Mezi nejbujařejší oslavy se následně řadí ty novoroční, kdy se na madridském náměstí Puerta del Sol každý rok schází početné davy, čekající na 12 úderů zvonu z věže Real Casa de Correos, načež podle tradice konzumují dvanáct kuliček hroznového vína (pro štěstí v dalším roce) a město se mění v jednu obří párty, v klubech i venku na ulicích.
Co mají rádi madrileños
K Madridu neodmyslitelně patří i trhy, ať už bleší nebo s jídlem. Pro lidi, kteří cestují s chutí ochutnávat, nelze jinak než doporučit Mercado de San Fernando v přistěhovalecké čtvrti Lavapiés, který na rozdíl od turisticky „profláklého“ trhu Mercado San Miguel nabízí osobitější atmosféru, menší množství návštěvníků a autentičtější pohled do života místních. Za ochutnávku prý rozhodně stojí pivo z místního pivovaru La Buena Pinta a lokální víno z La Siempre Llena, stejně jako lahodné tapas z mnoha zde sídlících restaurací a barů.
Ačkoliv to může být překvapující, sangria, mezi turisty ve Španělsku velmi oblíbený nápoj, není tak úplně oblíbeným nápojem mezi místními. Madrileños (neboli místní obyvatelé Madridu) místo toho jako osvěžení během slunných dnů preferují chlazené tinto de verano neboli červené víno smíchané s citronovou sodou. Podobné to je i s paellou, která původně pochází z Valencie. Místo ní mají madriďané také své lokální (a mimo Španělsko poměrně málo známé) jídlo: cocido. Jedná se o dušenou směs luštěnin, brambor, zeleniny a různého masa (kuřecího, vepřového, klobásek chorizo). Hlavně během chladnějších zimních měsíců je tento tradiční pokrm oblíbený jako syté, chutné jídlo, které zahřeje. A když už jsme u jídla, nelze nezmínit vyhlášenou lokální pochoutku jménem chocolate con churros, křupavá fritovaná sladkost, která je následně máčená v horké čokoládě. Pokud ve vás představa podobného jídla vyvolává infarktní stav, zkuste místo toho lehké bizcocho de soletillo – tradiční piškoty, které si můžete vychutnat s vyhlášenou horkou čokoládou v cukrárně El Riojano.
Zajímavost: V Madridu se také nachází nejstarší restaurace na světě (podle Guinessovy knihy). Restaurace Botin (poblíž Plaza Mayor) byla založena roku 1725 a mezi její návštěvníky patřili i takoví velikáni, jako Francisco Goya nebo Ernest Hemmingway.
Jako vždy se sluší dodat, že Madrid toho samozřejmě nabízí ještě mnohem, mnohem více – malebné uličky, divoké kluby i výstřední obchody v moderních čtvrtích a spoustu možností na výlety do okolí města, například do nedalekého Toleda. Ať už jsou vaše cestovatelské chutě jakékoliv, Madrid vás určitě nezklame, stejně jako i zbytek Španělska.
