Fauna ve Francii
Francie je poměrně velkou zemí s mnoha pohořími, většina území však spadá do mírného klimatického pásu. Poněkud stranou stojí ekosystém Korsiky, který se vyznačuje řadou endemitů.
Suchozemské fauně dominují z větších zvířat zejména savci, vesměs podobní zbytku střední Evropy. Běžně se vyskytuje vysoká, divoká prasata, zajíci, jezevci, ježci a řada drobných hlodavců. Z šelem jsou běžné lišky, lasičky a kuny, v chráněných oblastech lze občas narazit i na medvědy, rysy a velmi vzácně vlky. Na horách jsou běžní kamzíci, kozorožci, svišti a mufloni. Z další fauny lze narazit na řadu hadů a ještěrek, vzácné želvy a samozřejmě velké množství hmyzích druhů.
Ve Francii se trvale či přechodně vyskytuje více než 500 druhů ptáků, včetně řady tažných druhů. Mezi běžné patří sýkory, kosi, vrány, sojky, kachny, labutě, lysky, potápky a řada dalších středoevropských ptáků. Ze vzácnějších stojí za zmínku čápi, ledňáčci, včelojedi, různé druhy volavek, tetřevi, bělokur a poměrně velká populace plameňáků. Mezi dravci dominuje orel skalní a orlosup bradatý, z menších druhů pak jestřábi, sokoli a káňata.
Ve sladkovodních řekách i řadě jezer a horských ples se vyskytují početné populace ryb. Vyhlášenou specialitou jsou zejména úhoři, běžní jsou samozřejmě také okouni, kapři, sumci, pstruzi, lipani, štiky a mnoho dalších evropských ryb.
Mezi mořskými savci lze ve Francii narazit na několik druhů tuleňů, delfíny a velryby. Z mořských ryb jsou hojné zejména tresky, lososi, makrely, platýzi, úhoři, sledi a mořský ďas. Z dalších živočichů samozřejmě nechybí krevety, krabi, mořští ježci a řada plžů a mlžů.
Flóra ve Francii
Většina rozlehlého území země leží v mírném pásu, nemalou část však tvoří i středomořská oblast a několik vyšších horských oblastí, které dosahují až do pásma trvalého zalednění. Současná krajina je převážně kulturní a značně upravená člověkem.
Přibližně 28 % rozlohy země tvoří lesy, které původně byly převážně listnaté a zabíraly většinu rozlohy. V současnosti jsou lesy značně diverzifikované, s převahou listnatých a smíšených lesů v mírném pásu. Francouzi mají rádi houby, vyhledávané jsou především lanýže, ale také lišky, žampióny a hřiby. Z lesních plodů jsou rozšířené zejména borůvky, jahody a brusinky. Směrem do vyšších poloh začínají převládat smrky, jedle a modříny. V teplejších oblastech naopak dominují spíše teplomilné druhy jako borovice, pinie, cedry, korkové duby a cypřiše. V suchých oblastech lze narazit i na vyloženě teplomilné a suchomilné porosty macchií, opuncie či agáve.
Často se pěstují olivovníky, jedlé kaštany, citrusy, pistácie a někde i palmy. Z bylin se pěstuje zejména známá levandule, slunečnice, růže, jasmín, rezeda, fialky, karafiáty a heřmánek.
Ve vysokohorských oblastech se nad hranicí lesa vyskytuje pásmo kleče a zakrslých olší, bříz a vrb. Ještě vyšším polohám dominují zejména alpské byliny, mechy a lišejníky. Řada těchto rostlin je chráněná, za všechny lze jmenovat symbol Alp – protěž.
