Fauna v Anglii
Británie má poměrně mírné oceánské klima, které neklade extrémní nároky na přežití. Nalézá se zde typická evropská fauna, ovšem s ohledem na husté osídlení a intenzivní zemědělské využití krajiny.
Z větších savců jsou hojnější pouze menší druhy vysoké zvěře, některé jsou dokonce zavlečené. Vysoká se vyskytuje především ve Skotsku, v dalších oblastech pouze vzácně. Z ostatních savců se vyskytují především divoká prasata, zajíci, veverky a pestrá škála drobných hlodavců. Velké šelmy jako medvědi a vlci byly v Británii zcela vyhubeny, největší běžná šelma je liška. Dále se vyskytují divoké kočky, vydry, lasice, kuny, tchoři a jezevci. V přírodě také zdomácněli kříženci domácích fretek. Obojživelníci a plazi jsou zastoupeni několika druhy žab, mloků, užovek, želv a zmijí.
V Británii se běžně vyskytuje okolo 250 druhů ptáků, dalších 300 druhů je vzácných. Suchozemské ptactvo je podobné kontinentální Evropě, ale méně druhů zde trvale hnízdí. Mezi běžné patří sýkory, kosi, vrabci, vrány, havrani, holubi a další obvyklé druhy. Mnohem pestřejší je vodní ptactvo, pro které je anglické pobřeží velmi příhodné. Kromě běžných racků, buřňáků, chaluh a dalších obvyklých ptáků lze narazit i na poněkud exotičtější papuchalky, mořské orly a další evropské i severské druhy.
V řekách a jezerech se vyskytují typicky evropské ryby, tedy zejména pstruzi, štiky, sumci, kapři, okouni a úhoři. Na rozdíl od mořského rybolovu je třeba povolení, regulace se v každé oblasti liší.
Mořští savci jsou zastoupeni především několika druhy tuleňů, kteří jsou místy velmi hojní. Dále se vyskytuje více druhů velryb a delfínů. Mořské ryby jsou zastoupeny zejména oblíbenými treskami, makrelami, sledi, platýzi, úhoři a mořským jazykem. Dále jsou běžní krabi, mořští ježci, krevety a samozřejmě řada mlžů i plžů.
Flóra v Anglii
Mírné oceánské klima a vysoká vlhkost zajišťují poměrně příhodné podmínky pro vegetaci, ale intenzivní osidlování vedlo k téměř úplnému odlesnění. Dnes je drtivá většina rozlohy kulturní či částečně kulturní krajinou a původní vegetace se udržela jen na nejnepřístupnějších místech.
Původní listnaté lesy nížin již téměř neexistují, mírně druhově pozměněné lesy zaujímají pouhých 9 % krajiny. V nížinách převládají duby, jasany, olše a břízy, dále na severu ve Skotsku pak rostou především borovice a břízy. I přes poměrně příznivé rozpětí teplot končí hranice lesa ve výšce pouhých 450-600 m. Kvůli vysoké vlhkosti jsou lesy výrazně zarostlé kapradinami, vlhkomilnými trávami, mechem a lišejníky.
Téměř polovinu celé rozlohy země zaujímají pastviny a louky, výrazně menší část se využívá také pro pěstování plodin. Mnohé oblasti nížin jsou pro pěstování běžných zemědělských plodin poněkud vlhké a nevhodné, ale jsou úspěšně využívány pro chov ovcí a krav.
Přibližně třetina rozlohy je pokryta vřesovišti, mokřadními loukami, slatiništi, vrchovišti a skalami. Specialitou zejména severnějších oblastí jsou rašeliniště a bažiny i v poměrně prudkých svazích. Mokřadní podloží je výrazně zpevněno hustým kobercem rašeliníku, vlhkomilných bylin a zakrslých keřů, díky tomu si zachovává zdánlivě pevný povrch. Typickými rostlinami vřesovišť jsou různé druhy vřesů a vřesovců, v mokřadech pak nalezneme řadu vlhkomilných trav a bylin jako klikva, brusnice, rašeliník, zakrslé břízy a vrby, orchideje a masožravé rosnatky.
