Řecký ostrov Samos je ostrovem zelené přírody v rozpuku, poklidných rybářských vesnic a magických pláží, kterými je obetkané celé pobřeží. Jeden z největších řeckých ostrovů má něco pro každého. Luxusní přímořská letoviska, odlehlé zátoky, města s působivou architekturou, vesničky, ve kterých jako byste se vrátili v čase, ohromující antické památky, hory a rozlehlé pláně ideální pro pěší túry i cyklistiku.
Samos je ostrovem velkých osobností. Narodili se tu filozof a matematik Pythagoras, astronom Aristarchus, který jako první přišel s ideou heliocentrické teorie, i mytická bohyně Hera. Většinu svého života tu strávil také filozof Epikúros nebo legendární autor bajek Ezop.
Člen Severních egejských ostrovů byl v antice jednou z nejvyspělejších oblastí Řecka. Vrcholu bohatství Samos dosáhl za krutovlády tyranského krále Polykrata. O dávném rozkvětu ostrova dodnes svědčí množství významných antických památek – především Heraion a Eupalinův tunel.
Proč se ostrov jmenuje Samos? Teorií je požehnaně. Jedna z nich tvrdí, že název pochází z jónského slova „sama“, což je výraz označující vysokou pevninu nad pláží. Na Samu jsou totiž dvě majestátně se tyčící hory. Podle další z teorií se ostrov jmenuje podle regionu Sami na Kefalonii, odkud pocházel první obyvatel a král Samu Agaios. Další verzí je, že král Agaios měl dceru jménem Samos. Jiní badatelé přišli s tvrzením, že podle antických textů Samos získal název po synovi Herma a Rini, jenž se jmenoval Saos. Někteří z historiků se přiklánějí k prozaičtějšímu vysvětlení: název ostrova vznikl odvozením od jeho původních antických obyvatel, kterým se říká Saiové (Saios).
Ostrov leží na východě Egejského moře, na dosah Turecku. Je mu dokonce tak blízko, že byste do Turecka mohli doplavat. Většina samoské krajiny je hornatá. Dominují jí dva majestátní vrcholy – syrový neúrodný Kerkis a zelení obrostlý Karvounis.
Ostrov je domovem 1400 druhů vzácných rostlin, z nichž mnohé se na Samu vyskytují endemicky. Stejně tak na ostrově sídlí desítky druhů ptactva, které lákají pozorovatele z celého světa.
Mezi horami se rozprostírají olivové háje, nekonečné řádky vinic a úrodné planiny, z nichž největší je Chora na jihu ostrova. Řeky tu nenajdete, zato je ostrov plný bystřin, zurčících potůčků a přírodních pramenů.
Samos se ve světě proslavil především pěstováním lahodného vína. Místní odrůdy muškátu získaly několik mezinárodních ocenění. Těmi nejproslulejšími jsou Samos Nectar a Samina – začaly se používat jako mešní vína a jsou exportovány až do Vatikánu.
Ať už vás vaše kroky zavedou kamkoliv, bude vám zdejší krajina všude připomínat esenci celé rozlehlé řecké pevniny. Samos je totiž dokonalou miniaturou všeho, co příroda v Řecku nabízí.
Zajímavá místa a památky na ostrově Samos
Hlavní město Vathy
Samoské hlavní město Vathy je změtí uliček křižujících se všelijak, jen ne v pravém úhlu. Je téměř nemožné se v nich neztratit. Buďte si ale jistí, že svého bloudění nebudete litovat. Na každém rohu narazíte na další křivolakou uličku, na další kouzelnou kavárnu, na další školní hřiště s rozjařenými dětmi v zápalu hry.
To nejlepší na Vathy je, že nehledě na to, co je za měsíc v roce, vždy vás uvítá s otevřenou náručí. Žije to v něm – divadly, koncerty, kiny, bary, tavernami i obchody. Přestože stálých obyvatel má jen devět tisíc. Většina z nich se totiž zhlédla v turistickém ruchu.
Celé město se jako velký amfiteátr vystavěný na úbočích okolních kopců v oblouku sklání k starobylému přístavu. Učaruje vám už při pohledu z dálky, až se na moři budete blížit k hluboké temně modré zátoce ve tvaru podkovy. Uprostřed přístavní promenády najdete hlavní náměstí, na které dohlíží kamenný lev a po stranách ho obklopují kavárničky se zahrádkami ve stínu listnatých stromů.
Nábřeží i vnitřní uličky Vathy zdobí staré pastelové benátské i neoklasicistní budovy (ty ostatně představují nejtypičtější architekturu celého ostrova), stejně jako moderní stavby. Vynikají mezi nimi Archeologické muzeum, radnice (Town Hall) nebo kostel Agios Spyridon (Church of Agios Spyridon).
Pláže
Samos je ostrovem možností, ať už se na něm rozhodnete pro túry v otevřené přírodě, objevování památek nebo tradičního života v místních vesnicích. Především ale zůstává velkolepým ostrovem nádherných pláží. Jako třpytivý náhrdelník zdobí celé zdejší pobřeží po celém jeho obvodu.
Zatímco východní pláže leží na úpatích mírně se svažujících oblých nízkých kopců, nad plážemi na západě se sklání mohutné skalní útvary. Stačí si jen vybrat tu vaši vysněnou pláž pro ničím nerušený odpočinek, rodinnou zábavu nebo aktivní vyžití u některého z vodních sportů.
- Tsamadou – Jen třináct kilometrů severozápadně od Vathy najdete jednu z nejkrásnějších pláží Samu. Obklopuje ji bující zeleň a oblázky omývá jasně modrá voda. Část pláže je vymezená i pro nudisty. Zbytek je ideální volbou pro rodiny s dětmi.
- Gagou – Pláž v pěší dostupnosti od Vathy. Úzký kamenitý pás se táhne na zhruba dvou stech metrů pod letoviskovými hotely a restauracemi. K dispozici je tu řada lehátek, příjemný stín najdete také pod řádkou nízkých stromků. Při koupání můžete pozorovat proplouvající trajekty mířící k přístavu ve Vathy.
- Votsalakia/Kambos – Jedna z nejdelších písčitých pláží na ostrově. Jemný písek se tu táhne až na třech kilometrech pobřeží. Příliš velká na to, aby někdy působila zaplněně. Po celé délce pláže sem tam narazíte na taverny a plážové bary s lehátky, nejvíc jich je na západním konci.
- Chryssi Ammos – Pláž pyšnící se názvem „Zlatý písek“ dostává svému jménu. Co víc, je oceněná modrou vlajkou Evropské unie za kvalitu životního prostředí.
- Kokkari – Letovisková oblázková pláž je tím pravým pro milovníky vodních sportů. Je na ní totiž téměř bez ustání větrno.
- Lemonakia – Pitoreskní pláž přiléhá k letovisku Kokkari v severozápadní části ostrova. Je částečně oblázková, ale při vstupu do moře najdete příjemný jemný písek.
- Psili Ammos – Jednu z největších pláží na ostrově najdete jedenáct kilometrů jihovýchodně od Vathy. Patří také mezi nejoblíbenější. Písčitou pláž plní záplava barevných lehátek a slunečníků. Vstup do vody je tu jen mírný a pozvolný, stejně jako nízké kopce vlnící se nad pláží.
- Potokaki – Leží čtrnáct kilometrů jihozápadně od Vathy. Oblázkovou pláž najdete kousek od antického archeologického naleziště Pythagorionu. Nabízí výhody možnosti pronájmu pohodlných lehátek se slunečníky. Potěší jak rodiny, tak milovníky vodních sportů.
- Pythagorio – Přiléhá k městečku Pythagorion. Je dokonalou volbou pro všechny milovníky vodních sportů. Najdete na ní potápěčský klub, ideální podmínky pro windsurfing a mnoho dalších vodních aktivit.
- Mikro Seitani – Na severozápadě ostrova, daleko od hlavního města i dalších turisty oblíbených středisek, najdete městečko Karlovassi a u něj malou oblázkovou pláž Mikro Seitani. Žádná lehátka ani další zázemí, jen okouzlující kus čisté přírody pro nerušenou relaxaci.
- Kerveli – Oblázkovo-písčitá pláž mimo hledáček většiny turistů. Leží v kolébce zeleného údolí a nabízí tak mimo jiné i přirozený chládek ve stínu stromů. V blízké vesničce Paleokastro se můžete osvěžit v některé z tradičních taveren.
- Tsopela – Okouzlující písčitá pláž leží na úpatí syrové hory Bournias. V úbočí skály nad pláží najdete několik tradičních vesniček. V moři jen kousek od pláže vykukuje malebný malý ostrůvek. V létě se na pláži otevírá malý bar a také půjčovna lehátek.
- Mourtia – Rybářská usedlost Mourtia leží na úpatí kopce pod chrámem Zoodhokos Pigi z 18. století. Místní oblázková plážička s prudkým přístupem do křišťálově čistého moře a výhledem na tureckou pevninu je dechberoucí. Místy ji stíní vzrostlé palmy. A jak pláž, tak starý přístav jsou neustále obklopené barevnými rybářskými loďkami.
Městečko Karlovassi
Pětitisícové městečko Karlovassi, druhá největší osada na ostrově, leží v jedné z nejzelenějších částí Samu. Na první pohled je možná méně přitažlivé než zvučnější turistická letoviska, díky tomu ale příchozím nabízí mnohem větší klid. Navíc je ideální základnou pro průzkum severní části ostrova.
Sestává ze tří čtvrtí. Starého města (Paleo Karlovassi, Old Town) tvořeného původním přístavem, jehož přímořská promenáda je přehlídkou tradičních taveren a kaváren a domy rozbíhající se do vnitrozemí za promenádou jsou jako vystřižené ze staré pohlednice. Středního města (Meleo Karlovassi, Middle Town) s moderní architekturou a působivým náměstím s fontánou. A industriálního Nového města (Neo Karlovasi, New Town).
Po celém městě jsou rozeseté neoklasicistní domy a elegantní vily z devatenáctého století, připomínající doby, kdy město bylo na výsluní. Na staré dobré časy poukazuje i ponurý pohled na opuštěné továrny, koželužny a skladiště. Kdysi bylo Karlovassi rozmáhajícím se průmyslovým centrem. Mimo jiné se tu tiskly první ostrovní noviny.
I když to může působit, že městečko je dnes tak trochu za zenitem, cestovatelům toho může nabídnout dost. V jeho nejbližším okolí najdete pestré pláže a také vodopády. Uvnitř města množství památek, mezi nimiž vyniká kostel Agia Triada nebo ruiny byzantského hradu. Můžete se zúčastnit keramických dílen. Nebo se vydat za město objevovat krásy okolních roztodivných vesniček.
Vodopády Potami (The Waterfalls of Potami)
Oblast Potami u městečka Karlovassi oplývá nejen svěží krajinou a nádhernou písčitou pláží, především v ní zurčí věhlasné samoské vodopády. Vydejte se k nim nenáročnou stezkou uprostřed zeleně a ve stínu vzrostlých stromů, která vás po necelých dvou kilometrech zavede ke zdroji zdejších vodopádů.
Když se probrodíte vodou dál, dorazíte až ke třem vodopádům, z nichž ten největší a nejpůsobivější, k němuž vede cesta po kluzkém kamenném schodišti, spadá z výšky pěti metrů. Připravte si na osvěžující cestu po mokrých kamenech i případné přebrodění vody trekové sandály nebo pevné boty.
Pod vodopády najdete dvě jezírka, jejichž křišťálově čistá voda zůstává i v létě příjemně chladivá a plavání v ní vás dokonale osvěží.
Vinařská vesnice Vourliotes
Vourliotes patří k nejstarším vesnicím na Samu. Leží ve výšce tří set metrů nad mořem na severozápadě ostrova. Byla založena na konci šestnáctého století. Obklopují ji vzrostlé borovice a především rozlehlá pole plodících vinic. Konec konců, Vourliotes a jeho okolí je proslulé jako prvotřídní vinařská oblast. Místní vinaři produkují více vína než celý zbytek ostrova. Nejvíc se tu daří muškátu. Kvalita zdejší sladce ovocné odrůdy si dokonce vysloužila několik mezinárodních ocenění.
Zdejší zelená krajina za svou svěžest vděčí množství podzemních pramenů, které tu vyvěrají na povrch. I ulice ve Vourliotes překypují rozkvetlými květinami na zápražích a balkonech tradičních domů s vysokými barevnými okny i vchodovými dveřmi.
Srdcem vesnice je zachovalé historické čtvercové náměstí s tavernami lákajícími na lahodné lokální speciality, košatými stromy a kamennou fontánou. Kousek od náměstíčka je kaple Agios Ioannis a vedle ní klášter Panagia Vrondiani z roku 1428, který se řadí k nejstarším na ostrově, stejně jako nedaleký středověký hrad Kastro Lazaros.
Kousek pod vesnicí najdete přírodní prameny Pnaka. Oblíbené místo na piknik ve stínu stromů, na kterém se můžete osvěžit čerstvou pramenitou vodou nebo něčím z nabídky zdejší malé taverny.
Rodiště bohyně Hery
Antické archeologické naleziště Heraion najdete na jižním pobřeží ostrova. Podle pověsti je místem, kde se narodila bohyně Hera, žena boha Dia. Podle jiné báje je místem, kde božský pár trávil tři sta let dlouhé líbánky. Na Heřinu počest byly mezi osmým a šestým stoletím před naším letopočtem na místě vybudovány tři chrámy.
Ten poslední – Iónský chrám bohyně Hery (Temple of Hera) z doby kolem roku 535 před Kristem – býval jedním z divů světa. Se svou délkou 109 metrů, šířkou 55 metrů a výškou 25 metrů byl větší než Parthenón v Athénách. Je také nejvýznamnějším místem uctívajícím tuto bohyni. Dodnes se dochoval jen jeden z obřích chrámových pilířů, který se stále tyčí do závratné výšky a podle kterého se památce říká Kolona („sloup“).
Dalšími dvěma dochovanými památkami jsou velký kultovní oltář a kamenná Svatá cesta (Sacred Road), vedoucí z městečka Pythagorion k Heřině paláci. Celý komplex Heraion i město Pythagorion byly v roce 1992 přidány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Eupalinův tunel (Tunnel of Eupalinus)
Jeden z osmi antických divů světa patří v současnosti k nejnavštěvovanějším památkám na Samu. Eupalinův tunel (Tunnel of Eupalinus) je vodním dílem, které tvořilo střední část obrovského akvaduktu navrženého věhlasným architektem Eupalinem.
Eupalinův tunel je zasazený v hoře Panagia Spilani. Vyrostl zde v šestém století před naším letopočtem za vlády krále Polykrata. Tehdy byl Samos na vrcholu své prosperity a z tohoto období pocházejí všechny nejmajestátnější památky ostrova.
Konstrukce vodního tunelu zabrala deset let. Eupalinus byl tak geniálním inženýrem a matematikem, že na základě svých výpočtů nechal dva týmy otroků pracovat souběžně od obou konců tunelu a ti se bez sebemenší odchylky po letech uprostřed potkali. O jeho osvícenském duchu pak svědčí to, že otrokům přislíbil po dokončení tunelu svobodu, což také dodržel.
Výška i šířka tunelu je 1,8 metrů, dlouhý je bezmála kilometr a půl. Při stavbě museli otroci ze skály vysekat 7000 metrů krychlových horniny.
Celý tunel včetně jeho střechy tvoří precizně navrstvené obdélníkové kameny. Voda z tunelu do akvaduktu vytékala keramickými trubkami, z nichž některé jsou v perfektním stavu zachovalé dodnes. Eupalinův tunel je působivou ukázkou neuvěřitelné zručnosti a vzdělanosti antických Řeků.
Přístav Pythagorion (Pythagorion Port)
Historií opředené městečko Pythagorion si vás podmaní svou přívětivostí. Své jméno změnilo z původního Tingaki v roce 1955, aby tak vzdalo poctu filozofovi a matematikovi, který se na ostrově narodil. Vyrostlo na ruinách antického města Samos a dodnes je významným archeologickým centrem. Zdejší nálezy od soch přes úlomky reliéfů z hrobek až po busty a antické nádoby najdete v místním muzeu.
Malebná vesnice se jako amfiteátr stáčí do oblouku nad přírodní zátokou. Její úzké uličky se zachovalými domy s červenými střechami vás zavedou ke kavárnám, restauracím s řeckými specialitami i tradičním tavernám.
Ve starém přístavu kotví barevné rybářské loďky i moderní jachty. Můžete se odtud vydat na výlet například na ostrůvek Samiopoula. Pláž s pestrými slunečníky vzdálená jen kilometr od městečka vás okouzlí tyrkysově modrou vodou i působivou okolní přírodou.
Až se nabažíte moře i maloměstského života v křivolakých uličkách, vydejte se na kopec nad vesnicí k hradu Lykourga Logothetise (The Castle of Lykourgos Logothetis). Kopec, na kterém leží, je díky archeologickým nálezům považovaný za sídlo nejstarší antické akropole na ostrově. Hrad samotný je zářnou ukázkou obranné architektury z devatenáctého století – z doby řecké revoluce namířené proti Turkům. Ostatně i jméno hrad dostal podle místního velitele vzpoury.
Anebo se vydejte do nedalekých Římských lázní (The Roman Baths). Ruiny antických termálních lázní pocházejících z druhého století jsou okouzlujícím příkladem tehdejší architektury. Bývaly součástí atletického komplexu antického města Samos, ve kterém sídlilo také gymnázium, sportovní stadion nebo škola wrestlingu palaestra.
Pythagorova jeskyně (Cave of Pythagoras)
Pythagorovu jeskyni by neměl vynechat nikdo, kdo si ze školy pamatuje Pythagorovu větu. Právě v jeskyni na hoře Kerkis (Mount Kerkis) měl filozof a matematik Pythagoras třídu, ve které vzdělával své následovníky a rozdával v ní pitnou vodu. Ve skutečnosti najdete na hoře ještě druhou, menší jeskyni. A v té Pythagoras měl své skromné obydlí. Jeskyně Pythagorovi sloužily jako úkryt v době, kdy ho Polykratés obvinil ze špatného vlivu na mladé obyvatele Samu. Už dříve v nich ale také vyhledával klid a samotu.
Obě jeskyně se nacházejí asi tři kilometry od vesnice Marathokampos. K hoře se můžete přiblížit i autem a vyšlápnout si po schodech jen posledních pár set metrů. Po cestě minete kapli sv. Jana. Přímo ve vstupu do velké jeskyně pak stojí druhá kaple Panagia Sarantaskaliotissa. Jeskyně za ní pokračuje do hloubky osmdesáti metrů, vy se ale můžete podívat jen na prvních patnáct až dvacet metrů, než dojdete ke Svaté vodě.
K menší jeskyni se musíte vydat nenápadnější cestou stáčející se doprava už před kaplí sv. Jana. Prudký výstup končí u starého fíkovníku. Vstup do jeskyně ve výšce necelých dvou metrů nad vámi poznáte podle červených značek. V jeskyni jsou tři pokoje, přístupné jsou ale pouze dva.
Ostrůvek Samiopoula
Začal vám být Samos těsný? Naloďte se v Pythagorionu na jednu z rybářských bárek nebo rychlejších člunů mířících denně na nedaleký ostrůvek Samiopoula. Cesta na něj trvá jen hodinu.
Perlou ostrůvku je pláž Psalida s oslnivě bílým pískem a třpytící se azurovou vodou. Rajská pláž láká mnohé, ale je malá úměrně ostrůvku, vyplatí se proto vyrazit brzy. Anebo se můžete vydat na druhou místní pláž Katsakas.
Přestože byste obyvatele ostrůvku mohli spočítat na prstech jedné ruky, najdete tu poměrně dobré zázemí. Přímo na pláži Psalida je malá taverna. V malé osadě mezi pár domky dokonce najdete i hotel. Kdo by si nepřál strávit noc na téměř opuštěném ostrově!
Samos je jedním z nejvyhledávanějších řeckých ostrovů. Ostatně nabízí nespočet lákadel k návštěvě. Od živého hlavního města Vathy přes ruiny antických mistrovských děl až po atraktivní přímořská letoviska. I když je vyhlášenou turistickou destinací, je dostatečně rozlehlý, aby uspokojil i duše dobrodružnějších cestovatelů toužících po klidu a neobjevených končinách. Ať už dají přednost toulkám po odlehlých zátokách s opuštěnými plážemi nebo putování vnitrozemím a vesnicemi, ve kterých život stále běží nepozměněný turismem.
