Zámek Mnichovo Hradiště – po stopách odvahy a zrady

0
527
Zámek Mnichovo Hradiště | tlamic/123RF.com
Zámek Mnichovo Hradiště | tlamic/123RF.com

Po stopách odvahy a zrady

Hustá mlha smíchaná s kouřem se převaluje nad krajinou. Švédský mušketýr zírající před sebe však nemá na strach čas. Spíš jen tuší přítomnost ostatních vojáků ze své jednotky, rozptýlených okolo. V mlze se náhle objeví několik temných stínů. Zarachotí výstřely – několik kyrysníků padá k zemi. Není to však radostné vítězství. Jako už několikrát v téhle zmatené bitvě jsou zasaženi vlastní vojáci.

Chaos, neštěstí, zkáza. Každodenní průvodci šílené doby: Třicetileté války. Éry bojů katolíků proti protestantům, a vlastně všech proti všem. O několik desítek metrů dál právě císařští jezdci dobíjejí švédského krále a velitele Gustava Adolfa. I přesto bitva končí nerozhodně. Za císařské řídí celé „krvavé divadlo“ nejmocnější Čech své doby: Albrecht z Valdštejna. Valdštejn je postřelen, avšak jeho zranění není vážné. Je 16. listopad 1632 a právě probíhá bitva u Lützenu. Český vojevůdce tehdy ještě netuší, že jeho život nebude mít dlouhého trvání. Valdštejnova životní pouť končí v Chebu, jeho tělo v Mnichově Hradišti. Proč zrovna tam?

Vzestupy a pády krásného zámku

Na samém západním výběžku Českého ráje najdeme jeden z nejkrásnějších českých zámků. Zámek Mnichovo Hradiště, ležící ve stejnojmenném městě, nechal postavit na počátku 17. století Václav Budovec z Budova – významný český protestantský politik, spisovatel a vlastenec. Nádherný zámek jakoby sdílel osudy českého národa. Postaven s renesanční lehkostí v době, kdy se zdálo, že se pro český národ „blýská na lepší časy“, později barokně přestavěn Valdštejny v nepříliš radostné době po třicetileté válce. A baroko, to je především monumentalita a přepych, ale v žádném případě radostná hravost. Byla to svým způsobem „Doba temna“, jak psal už A. Jirásek.

Impérium vrací úder

Zakladatel zámku Václav Budovec je jedním z hlavních vůdců českého povstání proti císaři. Svou rodinu odváží po prohrané bitvě do bezpečí, ale sám se neohroženě vrací do Prahy. Po porážce českého povstání je popraven spolu s dalšími odbojnými pány v Praze na Staroměstském náměstí. Budovec je tragickým symbolem vzdoru a hrdosti. Po jeho smrti zámek získává Albrecht z Valdštejna, jemuž se někdy přisuzují vlastnosti právě opačné. Mnichovo Hradiště se má stát jedním z důležitých měst Valdštejnova frýdlantského panství – „státu ve státě“, i se všemi nevšedními výhodami pro své obyvatele, včetně výlučného postavení a osvobození od daní.

Majestátní červenobílý zámek ležící v překrásném parku zkrátka pamatuje různé časy. V roce 1657 část zámeckých budov lehá popelem, ale později jsou opraveny a zámek zažívá opět dny své slávy. V roce 1690 je v severní části zámeckého parku započata stavba kláštera kapucínů, v následujícím století vzniká zámecké empírové divadlo. V roce 1623 začíná éra Valdštejnů v tomto šlechtickém sídle konfiskací cizího majetku. Stejně tak končí v roce 1945. Tehdy zámek Mnichovo Hradiště odebírá Valdštejnům stát.

Šlechticové, hraběnky a slavný „proutník“

Co vás čeká uvnitř zámku Mnichovo Hradiště dnes? Na každém kroku je poznat, že Valdštejnové neměli důvod ani chuť šetřit. Interiér zámku se pyšní dokonalým luxusem. Návštěvníci si mohou vybrat ze tří prohlídkových tras plus jedné speciální pro děti navíc. První prochází zámkem a zavítáte při ní do hraběnčina předpokoje s nádherným lustrem a zajímavým modelem oltáře, pak do samotného pokoje hraběnky – Marie Markéty z Valdštejna. Prohlídka pokračuje v Italském pokoji s krásnými vedutami, Hudebním salónu, Obrazárně se 111 olejomalbami, Loveckém salónu, Přijímacím sále, Dámském salónku, Delfské jídelně, Orientálním salónu a knihovně. V Delfské jídelně můžete obdivovat rozsáhlou sbírku porcelánu, v dalších pokojích pak různě laděné obrazy a nádherný nábytek.

A co knihovna? Je opravdu velká. Se svými více než 20 000 svazky je obrovským souborem znalostí a lidských příběhů. Nejzajímavější na ní je však její historie. Spravoval ji totiž slavný záletník Giacomo Casanova při svém působení na zámku Duchcov v 18. století. Do Mnichova Hradiště byla převezena právě z Duchcova, dalšího zámku mocných Valdštejnů. Casanova je všeobecně známý především svým sexuálním apetitem, méně se už ví, že byl neohroženým cestovatelem, dobrodruhem a dobrým spisovatelem.

Druhý (a časově kratší) okruh vás zavede do barokního zámeckého divadla – původně jednoho ze zámeckých sálů. Třetí prohlídkový okruh je pak vyhrazen kostelu Tří králů a kapli sv. Anny. Čím je tato kaple známá? Dozvíte se to na konci našeho vyprávění!

Neslavný konec slavného vojevůdce

Jak se Valdštejnovo tělo ocitlo v Mnichově Hradišti? Rakouský panovník Ferdinand II., Valdštejnův vrchní „zaměstnavatel“, se jednoho dne rozhodne nepohodlného velitele, kterého podezírá z vyjednávání se Švédy, navždy odstranit. Zajímavostí je, že Valdštejn, posedlý horoskopy, očekává velmi špatný rok 1634. To se opravdu vyplní. Je časné ráno na konci února 1634 a do pokoje v Chebu, kde je ubytován, vtrhávají najatí italští vrazi. Nemocný a překvapený Albrecht se nezmůže na obranu. Stačí jeden výpad halapartnou a na zemi zůstává ležet bezvládné tělo jednoho z nejslavnějších Čechů. Jeho ostatky jsou převezeny do hrobky kartuziánského kláštera ve Valdicích a odtud v roce 1785 do kaple sv. Anny, součásti kapucínského kláštera, ležícího v areálu hradišťského zámku. Mocný Valdštejn totiž celé panství i s Mnichovým Hradištěm po konfiskaci protestantských statků přidělil synovci Maxmiliánovi. Po zavraždění Albrechta z Valdštejna dokázal jeho švagr Hradišťsko udržet v majetku rodu. Proto v místní hrobce dodnes odpočívá známý Albrecht!

Pevný bod uprostřed chaosu a zmaru

Byl vždy krásný hradišťský zámek. S majiteli, horšími i lepšími, překonal mnoho dob zlých a lepších. I přes to všechno je pyšnou dominantou Mnichova Hradiště, stálým a nádherným bodem uprostřed chaosu a zmaru. Zcela podle hesla Albrechta z Valdštejna: IVITA – INVIDIA! Závisti navzdory!

Autor: Petr Koutský – časopis Cestopisy.

Přidat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here