Stonehenge patří k nejznámějším a nejpopulárnějším architektonickým památkám Velké Británie. Přitahuje všechny lidi, od ordinérních turistů po novodobé druidy a ezoteriky. Nikdo z nich však dodnes nepřišel na účel, kterému tato prastará stavba sloužila.
Stonehenge pochází z období mladší doby kamenné, konkrétně z doby bronzové. Jedná se o megalitický monument, jehož stavba byla započata kolem roku 3100 před naším letopočtem, ačkoli je známo, že oblast byla osídlena již mnohem dříve. Samotná stavba monumentu na Salisburské pláni v hrabství Wiltshire asi třináct kilometrů od městečka Salisbury trvala s krátkými přestávkami asi 2000 let. Monument byl pak z neznámých důvodů opuštěn.
Původ slova Stonehenge je stejně nejasný jako účel stavby. Vypadá to, že název pochází ze staré angličtiny a skládá se ze slov kámen, tedy stone a slova druhého, které již není tak jednoznačné. Slovo heng naznačuje, že by mohlo jít o slovo závěs, ale také o slova šibenice nebo místo pro mučení. Pro variantu připomínající slovo šibenice svědčí i fakt, že středověké šibenice byly sestaveny ze dvou vertikálních a jedné horizontální klády. Přesně tak jsou postaveny i kameny ve Stonehenge, které nazýváme trility.
Stavba monumentu
Samotná stavba nevznikla naráz, ale ve třech fázích. První fázi můžeme datovat do doby kolem roku 3100 před naším letopočtem. V té době byl postaven příkop s valem kruhového tvaru o průměru 110 metrů. Příkop byl „vystlán“ převážně zvířecími kostmi, aby lépe držel. Vzhledem k tomu, že tyto kosti jsou prokazatelně starší, nemohl příkop sloužit jako pohřebiště. Kosti byly pouze stavebním materiálem. Okolo příkopu bylo vykopáno dalších 56 děr, známých jako Aubreyho díry podle svého nálezce. V průměru mají asi jeden metr a je pravděpodobné, že v nich byly vztyčeny dřevěné sloupy.
Druhá fáze stavby zanechala stopy, které dnes nemůžeme spatřit. Probíhala v začátcích třetího tisíciletí před naším letopočtem. Podle dalších, menších děr je patrno, že zde byla zřejmě vztyčena dřevěná konstrukce, která se nedochovala. Část Aubreyho děr byla zaplněna lidskými ostatky, takže můžeme prohlásit, že šlo o první regulérní hřbitovní místo na území Britských ostrovů.
Počátky třetí fáze datujeme do roku 2600 před naším letopočtem. Dřevo bylo nahrazeno kamenem a uprostřed kruhu byly vykopány dvě soustředné srpovité díry. Bylo vztyčeno osmdesát kamenů, konkrétně doloritů, které jsou nazývány modrými kameny, jelikož na řezu jsou zbarveny modře. V této době byl pravděpodobně postaven i Patní kámen, který stojí u bývalého vchodu do kruhu. Kámen zřejmě nebyl vztyčen sám, ačkoli dnes o dalších kamenech nemáme příliš důkazů. Nakonec byly zbořeny i modré kameny. Další fáze se odehrála na konci třetího tisíciletí, kdy bylo z 24 kilometrů vzdáleného dolu dovezeno třicet kamenů, které utvořily kruh o průměru 33 metrů. Každý z nich měl okolo čtyř metrů na výšku. Kruhovitý tvar stavby měly dotvořit kameny položené horizontálně na kameny vztyčené. Tento kruh však podle všech důkazů nebyl nikdy dokončen. V této fázi byl monument opuštěn. Je docela možné, že monument opuštěn být neměl, jelikož byly objeveny další díry, které byly zřejmě připraveny na další kameny, jež nebyly nikdy vztyčeny.
Legendy a pověry
Stavba jako Stonehenge nemohla být vhistorii opomenuta. Vzhledem k její mohutnosti vzniklo mnoho pověr a legend, které měly vysvětlovat vznik tak obrovského monumentu. Stonehenge se dokonce dotkl i známé legendy o králi Artušovi. Říká se, že celý monument nechal zhotovit kouzelník Merlin na hoře Killaraus a nechal si jej přinést obry až z Irska. Kameny pro jeho stavbu měly pocházet z Afriky. Uvnitř kruhu měl být pohřben i legendární král Uter Pendragon.
Astronomické účely?
Linie, která prochází bývalým vchodem a Oltářním kamenem, směřuje téměř přesně na severovýchod- jihozápad. Jedná se o linii, po které se pohybuje Slunce v době rovnodenností a slunovratů. A těchto „náhod“ existuje víc. V den letního slunovratu Slunce vychází téměř přesně nad Patním kamenem a první paprsky se dotýkají středu kamenného kruhu. Avšak vlivem zemské rotace se místo východu Slunce lehce mění, takže v době stavby muselo Slunce vycházet kousek vedle. Stonehenge tedy nebude chrámem, který je zasvěcen Slunci. Docela pravděpodobné se jeví, že Stonehenge byl postaven, aby bylo možné předvídat různá zatmění. To vychází z měření, které bylo provedeno na Aubreyho dírách. Nicméně ani to není prokázané. Nevypadá to, že se v nejbližší době dozvíme, jak to s účelem Stonehenge nakonec bylo.
Autor: Jana Poledniková – časopis Cestopisy.
