Nejmodřejší obloha aneb proč stále objevovat svět?

0
586
Modrá obloha a oceán | topntp/123RF.com
Modrá obloha a oceán | topntp/123RF.com

Znáte to, říká to snad každý. Nejlepší prý je, když se nám práce stane koníčkem. U mě je to naopak, já jsem si ze záliby udělal zaměstnání. Pohodlné, i když trochu riskantní. Posedlost cestováním a fotografování, to jsou mé koníčky. Nosí mě pevně v sedle každý rok mnoho měsíců po celém světě.

Jen velmi zřídka se vracím na skok do domovských stájí. Sousední i vzdálené výběhy znám ještě lépe než mnohé domácí.

Není divu, že si občas myslím, že už mě nic nového snad ani nedokáže překvapit, že vše se dá předpokládat. Omyl. Když už jsem myslel, že jsem objevil tu nejmodřejší oblohu, spatřil jsem ještě modřejší – Cookovy ostrovy. Později jsem si myslel, že neexistují výtvarnější mraky, ale zjistil jsem, že existují. Austrálie. Měl jsem pocit, že nemůžou někde žít lidé, co se skoro celý den smějí, ale oni žijí. Indonésie. Myslel jsem, že jsem již největší zimu zažil, a přišla ještě větší. Patagonie. Neměl jsem představu o ještě větší vlhkosti vzduchu, než jsem utržil další šok. Katar. Věřil jsem, že vím, co je to samota, až do nové zkušenosti. Antarktida. Myslel jsem, že znám všechny velké asijské civilizace, jedna je snad všechny překrývá. Kambodža. Domníval jsem se, že znám pocit hladu, ale objevil jsem nový. Etiopie. Byl jsem přesvědčen, že mě již agresivita domorodců nezaskočí, ale přišly nové zážitky. Jamajka. Myslel jsem, že vím, co je nečistota a chaos, ale primát drží jiná země. Bangladéš. Již jsem měl svůj žebříček nejkrásnějších měst světa a, musel jsem jej předělat. Sydney. Myslel jsem, že znám nejhorší řidiče, ale objevil jsem ještě horší. Indie

Občas se zamyslím nad otázkami svých bližních, zdali má ještě cenu cestovat. Zdali mám šanci něco nového v tom globalizovaném světě objevit. Čas romantických cestovatelů však ještě zdaleka neskončil. Na každé cestě objevuji mnoho v sobě samém a tisíce nových zkušeností přijímám ze svého okolí. Vždy jsem překvapován novými zážitky a hodnotami. Jejich hledání je další velkou posedlostí a stáj mých koníčků se tak rozrůstá. Je skvělé, že moji koníci jsou plnokrevní, dobře živení a mají pro sebe ten největší myslitelný výběh.

Přeji vám i vašim koním totéž.

Text: Jiří Kolbaba – časopis Cestopisy.

Přidat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here