Jiné Chorvatsko

0
505
Pohled na Cres v Chorvatsku | xbrchx/123RF.com
Pohled na Cres v Chorvatsku | xbrchx/123RF.com

Chorvatsko je pravděpodobně nejznámější a nejnavštěvovanější zemí Balkánského poloostrova, i když samotní Chorvaté se budou zdráhat říci, že jejich země leží na Balkáně. Jednu věc však zapřít nemohou – přírodní dědictví Chorvatska je stejně rozmanité jako celého Balkánu. Za jeho skutečným poznáním je ovšem zapotřebí odpoutat se od turisticky rušného jadranského pobřeží a pokusit se prozkoumat i zbytek této země. Člověk poté nabude dojmu, že Chorvatsko prakticky existuje ve dvou dimenzích – pobřežní a vnitrozemské. Obě dvě krásné, každá jiným způsobem. Zamíříte-li tedy i do vnitrozemí, budete mít možnost poznat ty zajímavější, přirozenější a reálnější aspekty života v Chorvatsku. Objevíte všechny jeho krásy.

Poprvé jsem Chorvatsko podrobněji navštívil před sedmi lety, kdy jsem stopem projel část jeho vnitrozemí, jehož divokost a nespoutaná krása ve mně zanechaly touhu vrátit se. Od té doby se rozličné kouty této země, ukrývající průzračná jezera, divoké řeky, do téměř dvou tisíc metrů se tyčící krasová pohoří či po staletí nezměněný životní styl zapadlých vísek vnitřní Dalmácie, staly cílem mého každoročního putování.

V následujících článcích se proto podíváme do oblastí, které stále zůstávají poněkud stranou zájmu. Navštívíme ostrov Ugljan a souostroví Cres–Lošinj, jež je největším a z ekologického hlediska nejcennějším chorvatským souostrovím. Zdoláme vrchol jednoho z největších jednolitých skalních bloků Evropy a seznámíme se s nejjedovatějším evropským hadem v NP Paklenica. Prozkoumáme okolí vnitrozemského moře – jezera Peručko, projedeme se vlakem deltou řeky Neretvy – kdysi malarickým územím, a nakonec navštívíme zaminovanou oblast Bukovica v Dalmácii.

Cres – nejrozmanitější z kvarnerských ostrovů

Ostrov Cres je díky své poloze jedním z nejzajímavějších chorvatských ostrovů. V jeho bezprostřední blízkosti se nacházejí turisticky atraktivnější destinace jako Istrie či sousední Krk, a tak zejména na jaře můžeme na Cresu potkat pouze minimum návštěvníků a nerušeně se seznámit s přírodou a kulturou tohoto ostrova. Objevíme tak jednu z nejzachovalejších oblastí v Chorvatsku.

Cres je největší ostrov v Jaderském moři, z ekologického hlediska unikátní a lišící se od ostatních ostrovů. Prochází několika klimatickými a vegetačními zónami a v jeho vnitrozemí se nachází sladkovodní jezero Vrana s více než 200 miliony m³ pitné vody, jehož dno leží pod hladinou moře. Na své si na ostrově přijdou zejména ornitologové – součástí východního pobřeží ostrova jsou dvě chráněné ornitologické rezervace Kruna a Podokladi, herpetologové a botanici.

Nejvhodnější dobou pro návštěvu ostrova jsou jarní měsíce duben a květen. V tomto období je celý pokryt nespočetným množstvím kvetoucích aromatických rostlin, jakými jsou například šalvěj lékařská, levandule lékařská či středomořský pryšec, a stále ještě svěží vzduch se slunečným počasím je ideální kombinací pro pozorování nejúchvatnějšího zástupce živočišné říše na tomto ostrově – supa bělohlavého.

Supí útesy

Tento dravec se stal i neoficiálním symbolem Cresu. Strmé útesy, na kterých supové hnízdí, jsou jedním z posledních míst v Evropě, kde můžeme tyto ptáky spatřit. Dokonce je to nejsevernější a jediné místo na světě, kde sup bělohlavý hnízdí na útesech nad mořskou hladinou. V současné době na celém ostrově hnízdí přibližně 70 párů, ale jejich existence je stále ohrožována neohleduplnými turistickými loděmi, které se příliš přibližují k útesům a vyrušují tak hnízdící páry. Vylekaná mláďata pak často ve zmatku vypadnou z hnízda a zahynou v moři.
Sup bělohlavý však není jediným zástupcem ptačí říše. Na Cresu a okolních ostrovech – Plavnik, Zeča či Unije – bylo zaznamenáno přes 200 ptačích druhů, z nichž 90 v této oblasti trvale hnízdí a mnoho z nich patří mezi ohrožené druhy. Pouhá tato skutečnost činí z Cresu jeden z nejcennějších jaderských ostrovů. Sokol stěhovavý, orlík krátkoprstý, orel skalní či včelojed lesní jsou pouhým zlomkem výčtu všech dravých ptáků, kteří zde žijí. Na skalních útesech hnízdí nápadně modře zbarvený skalník modrý. V severní části ostrova, nazývané Tramuntana, pokryté unikátními bukovo-dubovo- habrovými lesy, můžeme od dubna v korunách stromů zaslechnout dudka chocholatého.

Hadi a pavouci

Jedni z nejpozoruhodnějších obyvatel Cresu jsou však hadi, příroda zde byla při rozdělování velice štědrá – ostrov se může pochlubit jejich devíti druhy. Žádný z nich však nemá jedové žlázy a největší, užovka pardálí, dosahuje až dvoumetrové délky. Mezi nejkrásnější zástupce hadů patří zákonem chráněná užovka levhartí s neobyčejně krásným zbarvením a výraznými černými znaky podél celého těla.

Na severozápadním pobřeží je při všímavé chůzi poměrně snadné narazit na živočicha připomínajícího svým vzhledem hada, nicméně patřícího mezi ještěrky. Jedná se o blavora žlutého. Tato beznohá ještěrka dorůstající půlmetrové délky se od hadů liší především mrkajícími očními víčky a ušními otvory.

Kromě nejhojnější ještěrky zední či ještěrky jadranské se můžeme na Cresu setkat i s poměrně velkou ještěrkou zelenou a ještěrkou balkánskou, dorůstající délky až 30 cm. Pravděpodobně nejkrásněji zbarvený je však ještěrkovec dalmatský. Sameček tohoto druhu má sytě modré hrdlo s krkem a oranžově červené břicho.

Na slunných kamenných místech, dosti často tedy přímo na některé z mnoha stezek křižujících oblast Tramuntana, je možné spatřit asi centimetr velkého pavouka – skávavku rudopásou – se sytě rudě zbarveným zadečkem. Tato největší z čeledi skákavkovitých se vzácně vyskytuje i na jižní Moravě, nicméně zde na Cresu není takovým problémem tohoto nápadného živočicha zahlédnout.

Motýlí domov

Nejkrásnějšími a zároveň nejfotogeničtějšími zástupci motýlů žijících na Cresu jsou otakárek fenyklový a otakárek ovocný. Společně s ostatními motýly jsou důkazem, že květena tohoto ostrova je velmi bohatá. Za zmínku určitě stojí fakt, že na Cresu nalezneme mnoho endemických rostlin, jako je například kosatec ilyrský. 34 druhů orchidejí dělá z Cresu jeden z nejbohatších orchidejových ostrovů. Rostliny, které v kontinentální Evropě známe pouze jako keře, dorůstají na Cresu několikametrových výšek a podobají se spíše stromům. Jejich typickým příkladem je dřín obecný či vavřín vznešený.
V městečku Beli na severu ostrova již několik let funguje Eko-centrum Caput Insulae, jehož nejdůležitější činností je monitoring kolonií supů bělohlavých a provoz záchranné stanice pro tyto dravce. Mimoto se také stará o značení sedmi naučných stezek v celkové délce 41 km, vedoucích skrz nejzajímavější části Tramuntany.

Autor: Michal Vačkář – časopis Cestopisy.

Přidat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here