Hamburk – svobodné město na severu Německa

0
823
Výhled na Hamburk a městskou radnici | klug/123RF.com
Výhled na Hamburk a městskou radnici | klug/123RF.com

Ve středověku patřil Hamburk, ležící na dolním toku Labe při ústí do Severního moře, do spolku Hansa, sdružujícího významné přístavy a obchodní města v severním Německu, Pobaltí a okolí. Dnes je stále jedním z devíti německých měst označovaných za hanzovní. Hamburk je také druhé největší německé město.

Obrovský přístav, ekonomická a průmyslová metropole, nachází se zde jedna z největších německých univerzit a mnoho důležitých médií. Rozkládá se na ploše 750 čtverečních kilometrů, na nichž žijí téměř dva miliony obyvatel (dalších 750 tisíc bydlí v sousedních příměstských oblastech).

Noční Hamburk a přístav | martindeja/123RF.com
Noční Hamburk a přístav | martindeja/123RF.com

Dějiny ale nebyly Hamburku vždy příznivě nakloněny. V roce 1842 zničil obrovský požár celou čtvrtinu města. Ještě větší zkázu však znamenalo bombardování britským královským letectvem za druhé světové války. Byla to nejprve v roce 1940 odplata za Coventry, nejničivější nálety však přišly v červenci 1943, kdy byl v rámci operace „Gomorrah“ Hamburk z padesáti procent srovnán se zemí a o život tehdy přišlo 42 000 jeho obyvatel. Oběti připomíná neopravená věž chrámu sv. Mikuláše. Je ironií, že právě téhle tragédii vděčí Hamburk za své místy až osmiproudé silnice, moderně řešené ulice a výstavní domy.

Věž kostela svatého Mikuláše | tomtsya/123RF.com
Věž kostela svatého Mikuláše | tomtsya/123RF.com

Symbolem Starého města je mohutná eklektická radnice nacházející se na náměstí Rathausmarkt, která se vyznačuje mimo jiné tím, že stojí na čtyřech tisících javorových pilotech a má 112 metrů vysokou radniční věž. Její průčelí je zdobeno plastikami dvaceti císařů a alegorickými postavami. Radnice má 647 místností a zasedá v ní městská a spolková rada, ze zadní strany s ní pak sousedí burza postavená ve stylu italské renesance. Na prvním místě v Evropě je Hamburk svým počtem 2428 mostů, které překlenují hustou síť kanálů propojujících severní a jižní Labe. Kanály nesloužily pouze dopravě, ale některé – jako například Mikulášský kanál lemovaný červenými měšťanskými domy – také jako zásobárna užitkové i pitné vody pro tehdejší obyvatele.
Pro starou zástavbu jsou typické tradiční budovy postavené z červených cihel. Najdeme je v přístavu, ale také na  Deichstrasse, kde sloužily v minulosti jako skladiště. Nejznámější budovou je Deichtorhallen, rovněž bývalé skladiště, přeměněné na moderní galerii a obklopené ostrůvky zeleně s tropickými rostlinami. Nedaleko se nacházejí dva  architektonické skvosty minulého století ve stylu expresionistické cihlové architektury – Sprinkenhof a zejména Chilenhaus, vystavěný jako budova-loď, jehož autorem byl známý architekt F. Heger a na jehož stavbu bylo použito 4,8 milionu cihel.

O Hamburku se ví, že má řadu velkých průmyslových podniků spojených s lodní dopravou, avšak jen málokdo ví, že Hamburk a jeho okolí představuje druhou největší průmyslovou zónu Evropy v oblasti civilního letectví a že se zde nachází největší servisní centrum letecké dopravy v Evropě – Lufthansa Technik, kde prochází střední a generální opravou či přestavbou i takové letecké giganty, jakými jsou Boeing 747-400 nebo Airbus A 340-600.
Pro svůj význam v námořní dopravě a obchodě bývá Hamburk nazýván Brána do světa (Tor zur Welt). Hamburský přístav se rozkládá na ploše 87 km2 a letos v květnu oslavil již 816 let svého trvání. Má šedesát přístavních bazénů, v kterých může kotvit současně až 320 námořních lodí, z nichž je vykládáno zboží devíti sty jeřáby. Práce zpřístupňující ústí řeky Labe velkým zaoceánským plavidlům začaly v roce 1864 a vlastně trvají stále, neboť doky a kanály je třeba pravidelně čistit od nánosů bahna a písku. K volnému moři je to z města ještě sto kilometrů po proudu řeky, takže lodě tu kotví v bezpečí před příbojovými vlnami a nepohodou Severního moře. Je tady i nižší příliv než na moři, pohybující se mezi dvěma až třemi metry.

Letecký pohled na hamburský přístav | meinzahn/123RF.com
Letecký pohled na hamburský přístav | meinzahn/123RF.com

Svobodný znamená bezcelní. Už v roce 1189 garantoval císař Friedrich Barbarossa místním obyvatelům výjimku z celních povinností a právo provozovat volný obchod na dolním toku Labe až k moři. I dnes tedy připlouvají do přístavu lodě se zelenou vlajkou označující jejich neproclený náklad. Zboží se pak přeloží a vyrazí bez zbytečných průtahů a poplatků na další cestu. Hamburský přístav je nejen nejvýznamnějším v Německu, ale také jedno z předních námořních překladišť na světě, brána pro obchod v severní, střední a východní Evropě, most mezi kontinenty a nejvýznamnější přístav pro Skandinávii a střední a východní Evropu v kontejnerové přepravě.
Těch nej je plno, jak Hamburčané rádi zdůrazňují: jedno z nejvýznamnějších evropských překladišť papíru, největší obchodní místo pro farmaceutické suroviny, největší skladiště koberců na světě, největší importní přístav kávy na světě a jedno z největších překladišť koření. Již po mnoho let je hamburský přístav hlavním překladištěm čaje v Evropě, daleko před Rotterdamem. Američané, Kanaďané i Britové a další Evropané, ti všichni pijí čaj, který prošel Hamburkem. Přesto se z hamburského přístavu život v posledních letech tak trochu vytrácí a není zde již tak živo, jak ještě před pár lety bývalo, což je důsledek stoupající obliby letecké a automobilové dopravy.
Zážitkem pro suchozemce je návštěva rybího trhu na Elbestrasse, nejstaršího trhu ve městě, bez něhož by nebyl pobyt v Hamburku úplný. Koná se každou neděli již od roku 1703, kdy bylo rybářům vracejícím se koncem týdne z rybolovu domů povoleno, aby prodávali úlovky přímo z kutrů, tedy z rybářských lodí. To už dnes neplatí, dnes jsou ryby prodávány na stáncích, které jsou postaveny na ploše 21 000 čtverečních metrů, popřípadě z nákladních aut. A tak tady na 700 trhovců prodává každou neděli od pěti hodin ráno do půl desáté (od listopadu do března od sedmi hodin). Neprodávají se však už pouze ryby, ale také ovoce a zelenina, řezané květiny a květiny pokojové, drobná zvířata a dále vše, na co si jen vzpomenete.
Procházím trhem jako tisíce ostatních (každou neděli sem přichází až 200 000 návštěvníků) s horkým kafem za jedno euro v ruce a sleduji originální průpovídky trhovců nabízejících ryby živé nebo již zabité, vykuchané i nevykuchané, marinované, uzené… Je ještě pološero, ale lidí je již plno. Pro většinu z nich znamená rybí trh začátek nového dne, pro celou řadu dalších však zakončení předchozí noci, když se sem přesouvají z nedaleké zábavní čtvrti St. Pauli a zde si dávají své poslední pivo zazvuku živé kapely hrající country v nedaleké bývalé rybí aukční hale. „Good morning America, how are you,“ nese se do dálky hamburským ránem a lidé si vděčně podupávají do rytmu, aby se zahřáli.
Být v Hamburku a alespoň se nepodívat na proslulou Reeperbahn je také prakticky nemožné. Tato šest set metrů dlouhá ulice je srdcem zábavy a nočních klubů, pro něž ale neplatí žádná normální zavírací hodina – fungují, pokud jsou hosté. Původně ulice navštěvovaná zejména námořníky, dnes turisty, jimž nabízí nespočet barů a obchůdků, kin a hospůdek, divadel a kabaretů. Asamozřejmě nesčetné podniky specializující se na sexuální turistiku, která Reeperbahn a celé čtvrti St. Pauli získala její proslulost. Mezi nejznámější patří Girls Haus nebo Eros Laufhaus, ale s lehkými ženštinami nabízejícími své služby se můžete setkat takřka všude na ulicích poblíž známé policejní stanice Davidwache, jejíž jednotka bývá označována za nejtvrdší v celém Německu, nebo u Herbertschrasse, známé jako „ulička lásky“, kde vás k návštěvě lákají lepé svlečené děvy ve výkladních skříních. Právě v úzkých bočních uličkách z Reeperbahnu, sevřených z obou stran dvou- až třípatrovými domy, žije v noci pravé St. Pauli. V uličkách, které jsou přes den prakticky mrtvé a k životu se probouzejí až se setměním, se večer jen stěží prdírám.
Reeperbahn a St. Pauli nejsou ale jen vykřičené domy. Vždyť jen kousek odtud se nacházel Star Club, v němž v raných šedesátých letech začínali svoji hvězdnou kariéru tehdy ještě neznámí Beatles. Najdete zde množství hudebních klubů, z nichž každý má svoji vlastní nezaměnitelnou atmosféru – z těch nejznámějších je to Betty Ford Klinik, Rubin Club a Die Grosse Freiheit 36.Na své si přijdou i milovníci muzikálů. Hamburk je  totiž bez jakýchkoli pochyb již po několik let hlavním muzikálovým městem Německa. Tanec vampírů, Disneyův Král lvů a Mama Mia! vystřídaly mimořádně úspěšné Kočky a lákají do Hamburku statisíce návštěvníků ročně. Takže na závěr, tady je tip na váš příští víkend. Na webových stránkách hamburské turistické centrály najdete speciální víkendové nabídky již od sedmdesáti eur, které v sobě zahrnují ubytování na jednu noc v hotelu se snídaní, vstupenku na představení Krále lvů a kartu na bezplatnou dopravu i vstup do většiny muzeí.

Ještě stále nevíte, kam se podívat v Hamburku?

Autor: Jan Hrabal – časopis Cestopisy.

Přidat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here