Vladislav Forejt – krajánek z pamp

1292
Pampy v Argentině | brsaints/123RF.com
Pampy v Argentině | brsaints/123RF.com

Při troše štěstí lze v antikvariátech ještě dnes objevit cestopisy psané čtivou formou, vydávané v letech 1930 až 1947. Jejich autorem byl novinář Vladislav Forejt, pozdější redaktor Národních listů, cestovatel po zemích Latinské Ameriky. Ke svému jménu si připojoval jméno Alan, které získal v roce 1920 při Neptunově křtu na rovníku během první plavby do Jižní Ameriky.

Vladislav Forejt-Alan se narodil 8. května 1897 v Rokycanech. Po absolvování obchodní akademie v Praze-Karlíně musel v roce 1917 nastoupit jako voják do první světové války. Jakmile skončila a poměry se začaly stabilizovat, rozhodl se odjet do Spojených států, kde žil jeho strýc. Obtíže se získáním vstupního víza však jeho cestovní plán změnily a v roce 1920 odjel do Buenos Aires. Poté putoval zeměmi Jižní a Střední Ameriky až do Chicaga, kde dostal práci jako dělník v továrně firmy Western Electric Company.
Forejt navštívil Jižní Ameriku na dlouhodobých cestách celkem třikrát. Bezprostředně poznal těžký úděl českých vystěhovalců zejména v argentinském Gran Chaku. K jejich životním osudům se opakovaně vracel v cestopisech Amerikou s prázdnou kapsou, Od Kordiller k Mississippi, Pampa Florida a Bagdád volá Chicago.
Výběr z dálkových jízd cizích i českých automobilistů Forejt zpracoval v knize Žlutí křižáci. Vlastní dálkovou jízdu z Prahy do Saúdské Arábie s autem Walter – Junior o obsahu jednoho litru podnikl s přítelem Bohumilem Pospíšilem. Popsal ji ve spisu Zakaravanou mrtvých.
Okupace a druhá světová válka na čas přerušily Forejtovy cesty do světa. V závěrečných dnech války se v Květnovém povstání 1945 aktivně zúčastnil bojů v Praze, ve kterých utrpěl těžké zranění. Byl vyznamenán Čs. válečným křížem.
Poslední, čtvrtou cestu do Ameriky, tentokrát do Spojených států, Forejt vykonal v roce 1947. Po návratu mu nový režim nabídl členství ve straně namísto vyslance v Paraguayi a Uruguayi. Forejt však odmítl a vysloužil si tak zákaz publikační činnosti až do konce života. Střídavě žil v Dobřichovicích a na chalupě v Krkonoších, kde byl znám jako zázračný bylinkář. Zemřel v Praze na srdeční infarkt ve věku 77 let.

Autor: Vladimír Ustohal – časopis Cestopisy.

Předchozí článekPlavba po Nizozemsku aneb na lodi křížem krážem Frískem
Další článekSjezdařská turistika na Sella Rondě