Nitranské ozvěny dávných říší

0
520
Pohled na Nitru | andreas13/123RF.com
Pohled na Nitru | andreas13/123RF.com
Město na břehu stejnojmenné řeky, které od severu chrání masív hory Zobor, má v historii Slovenska jedinečné postavení. Z předslovanského období se tu zachovala keltská osídlení na Martinském vrchu, spojitost má i s germánským kmenem Kvádů. První Slované se na scéně objevují už koncem pátého století a v období první poloviny sedmého století tu existoval i první slovanských nadkmenový svaz známý jako Sámova říše.

Po stopách starých Slovanů

Vznik Sámovy říše, datovaný do roku 623, se pojí s franckým kupcem Sámou. Všechny dodnes dochované zmínky o tomto svazu pocházejí z Fredegarovy kroniky, sepsané v sedmém století v Burgundsku. Je otázkou, jestli spojení Sáma s „národem Franckým“ označuje jen jeho státní, nebo i etnickou příslušnost.

Koncem osmého století vzniklo na slovenském území Nitranské knížectví, které je prvním historicky doloženým státem předků dnešních Slováků. Sídelním městem knížectví, které bylo už za vlády Pribiny začátkem devátého století nezávislé na Francích, byla právě Nitra. Kníže Pribina, který byl v té době sám pohanem, dal v Nitře vysvětit křesťanský kostel. Vysvětil ho arcibiskup Adalrám ze Solnohradu, dnešního Salzburgu. Pribinův kostelík tak přináší první důkaz o křesťanství u Slovanů na Slovensku. O události se zmiňuje spis Conversione Bagoariorum et Carantanorum z let 870–871. Polohu tohoto historicky významného chrámu se zatím nepodařilo přesně určit, ale hloubkový archeologický průzkum na Nitranském hradu ještě může poodhalit mnohá tajemství naší minulosti.

Dražovský kostelík svatého archanděla Michala z první poloviny 11. století.

Další vývoj přinesl násilné připojení Nitranského knížectví ke knížectví Moravskému pod taktovkou jeho vládce Mojmíra. Pribina byl okolo roku 833 z Nitry vyhnán a spojením obou útvarů vznikl státní celek známý jako Velká Morava. Po sesazení Mojmíra z knížecího stolce se jejím panovníkem stal Rastislav.

S obdobím jeho vlády se pojí významná historická událost datovaná do roku 863: příchod byzantských věrozvěstů, Konstantina – Cyrila a Metoděje. Konstantin nejen vytvořil hlaholiku, první slovanské písmo, ale zároveň přeložil první liturgické texty do staroslověnštiny.

Příznivé období Nitra zažívala v době panování krále Svatopluka. Ten je v listu papeže Jana VIII. z roku 879 titulován jako král a papež Svatoplukovi v listu oznamuje jmenování Vichinga nitranským biskupem. Ten se však do historie zapsal jako nepřítel slovanských bohoslužeb a Metoděj i se svými žáky byl nucen opustit zemi.

Ohrožení Germány i Maďary a rozpory mezi Svatoplukovými syny vedly v roce 907 k rozpadu Velké Moravy. Území říše bylo následně ovládnuto Maďary, které na čas vystřídala polská a česká knížata. Později se stalo kořistí Arpádovců, čímž začalo dlouhé období existence pod maďarským vlivem.

Dražovský kostelík a jeho dávní mrtví

Na vápencovém skalnatém výběžku nad obcí Dražovce, na dohled z centra města, se nachází románský kostelík svatého Michala. Archeologický výzkum prokázal, že středověký kostelík byl postaven v první polovině 11. století. Toto tajemné místo však přitahovalo lidi už mnohem dříve. Se Zoborem a pohořím Tríbeča za zády a s neopakovatelným výhledem do nížin jihozápadního Slovenska před sebou má jakousi zvláštní, čímsi výjimečnou energii. Podle slov strážce kostelíka jsou všechny balvany v jeho okolí náhrobními kameny, přičemž pod mnohými z nich se dodnes nacházejí tělesné pozůstatky mrtvých z dávné minulosti.

Ruiny mladšího, kamaldulského Zoborského kláštera, se nacházejí v areálu Léčebného ústavu na Zobore.

O kostelíku odborníci tvrdí, že jde o nejkrásnější a nejčistší románskou stavbu na Slovensku. Kromě toho je zároveň jedna z nejstarších na celém území. Motivem Dražovského kostelíka je vyzdobena i rubová strana bankovky s hodnotou padesát slovenských korun, na jejíž lícové straně se nachází portréty Cyrila a Metoděje. Ta ale, spolu s dvacetikorunou věnovanou Pribinovi a Nitranskému hradu i s ostatními bankovkami a mincemi zmizí první lednový den příštího roku, kdy je všechny vystřídá společná evropská měna.

Fresky z Horních Krškan

Malý katolický kostelík v Horních Krškanech se nachází jen několik kilometrů od centra města. Tato nevelká stavba ukrývá v prostoru za oltářem nejstarší zachované fresky na území Nitry. Vytvořeny byly na samém počátku čtrnáctého století a představují přechod mezi románských a gotickým uměním.

V levé části plochy je zobrazen klečící mnich, s největší pravděpodobností se jedná o výjev ze Zoborského kláštera. Podle oděvu je možné jasně určit jeho příslušnost k benediktýnům, najít důkaz, že se opravdu jedná o postavu ze Zoborského kláštera, je však téměř nemožné. V současnosti začínají přípravné práce na rozsáhlejší restauraci fresek, které se tak už zanedlouho stanou dominantou kostelíka a místem hodným návštěvy.

Zoborský klášter v léčebně

Benediktýnský klášter pod Zoborem, zmiňovaný ve známých Zoborských listinách z let 1111 a 1113, kterými uherský král Koloman potvrzuje majetková práva kláštera udělená jeho předchůdcem Štefanem, se nachází v areálu dnešního Léčebného ústavu. Benediktýnský klášter však zanikl už v 15. století a ruiny, které tu můžeme vidět dodnes, jsou pozůstatky mladšího kláštera kamaldulů, který se na místě objevil o století později. Částečně zachované zdi kostela jsou ještě mladší, postavené již v barokním slohu.

Nitranský hrad je dominantou města a výsledkem stavitelské činnosti téměř deseti století. Dnes je sídlem biskupa a Archeologického ústavu Slovenské akademie věd.

Kamaldulští mniši, podobně jako kartuziáni, obývali malé cely či domečky, které ústily do otevřeného společného prostoru. V ruinách Zoborského kláštera si dnes i ty představíme jen těžko. Ke zřícenině je omezený přístup přes areál ústavu, vidět ji však můžeme od kříže nad Svoradovou jeskyní. Nezbývá než věřit, že projekt vyčištění a obnovy ruin kláštera, o kterém se hovoří, se jednou stane skutečností.

Na nejvyšším bodě

Jen několik minut chůze od ruin Zoboreckého kláštera se nachází Svoradův pramen, jeden z mála v tomto na vodu poměrně skoupém pohoří. Další kroky vzhůru nás dovedou ke Svoradově jeskyni. Její vchod leží v nadmořské výšce 355 metrů a krátké, nízké jeskynní chodby a nevelká vstupní síň jsou vymodelované ve světlých vápencích. Podle legendy tu na přelomu prvního a druhého tisíciletí žil poustevnickým životem svatý Svorad, jehož ostatky jsou uloženy v Katedrále sv. Emeráma na Nitranském hradu. Jeho žákem byl svatý Benedikt, který žil podobně asketickým způsobem na Skalke u Trenčína. Jeho životní pouť ukončili roku 1034 zbojníci, kteří Benediktovo mrtvé tělo hodili do Váhu. Později si ho proto voraři, plavící se po nejdelší slovenské řece, zvolili za svého patrona a ochránce.

Na místě, kde skalní stupeň s jeskyní střídá louka s krasovými skalními brázdami, stojí od roku 1932 kříž, který byl původně umístěný na věži farního kostela svatého Jakuba. Ten kdysi stál na dnešním Svatoplukově náměstí. Svoradova jeskyně je každoročně 17. června místem poutě k ochráncům sv. Svoradovi a Benediktovi. Tato tradice je památkou na morovou epidemii z roku 1739.

Značené cesty vedoucí Zoborskou lesostepí nás postupně dovedou až na 588 metrů vysoký vrchol Zoboru. Ten leží o kousek dál a výš než Pyramida (554 m n.m.), která se nachází blíž k městu a na jejímž vrcholu stojí vysílač. Pohledy ze Zoboru i Pyramidy jsou jedněmi z nejkrásnějších na jihozápadním Slovensku. Za jasného počasí je vidět nejen celé město a jeho široké okolí, ale i tisícovka Sitno ve Štiavnických vrchách, komíny chladicích věží obou slovenských jaderných elektráren – Jaslovských Bohunic i Měchovců, a někdy dokonce pohoří Burda a Pilis, z obou stran lemujících slovensko-maďarskou hranici.

Z výšky je možné bloudit zrakem po řece Nitře, jejíž dnes už zregulovaný tok se vine celým městem od podhradí až do Krškan, nebo se přesvědčit o slovech legendy, podle které byla Nitra podobně jako Řím založena na sedmi pahorcích. Těmi nitranskými jsou podle legendy Zobor, hradní vrch, Kalvárie, Čermáň, Borina, Vršek a Martinský vrch.


Historické procházky Nitrou

Slovenské poľnohospodárske múzeum (Dlhá 92) – nejstarší dějiny zemědělství na Slovensku, skanzen: jednotřídní katolická škola, pekárna, včelíny apod. Nitranská úzkokolejná parní zemědělská železnice.

Ponitrianske múzeum (Štefánikova 1) – Skvosty dávnovekého Slovenska (stálá archeologická expozice), Nitriansko v zrkadle vekov (nejvýznamnější archeologické nálezy z okolí Nitry).

Diecézne múzeum nitrianskeho biskupstva (nám. Jána Pavla II.) – stálá expozice kopií dokumentů k počátkům křesťanství na území Slovenska a liturgických předmětů od gotiky až po současnost.

Autor: Peter Hupka – časopis Cestopisy.

Přidat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here