Co je to Alpabfahrt?

718
Na první pohled to vypadá, že překlad tohoto slova se téměř nabízí sám – „odjezd, sjezd z Alp“. Tak tomu však není. Tohle slovo se nedá jednoduše (a vůbec ne jednoslabičně) přeložit. Je to totiž název švýcarského rituálu – rituálu krav vracejících se (Abfahrt) na podzim z horských pastvin (Alpen) dolů, do svých vesnických stájí. Tradice, někde udržovaná bez přerušení po staletí, znovu ožívá. Většina farmářů sice stále sváží svůj dobytek do údolí nákladními auty, ovšem nebyli by to Švýcaři, aby si neuvědomili, že tento rituál může být i turistickým lákadlem. Větší vesnice pak průvod krav spojují i s různými „slavnostmi posýrů“, samozřejmě včetně ochutnávek místních specialit.

V době mezi koncem srpna a začátkem října (podle nadmořské výšky daného místa), kdy se začínají krátit dny, ochlazuje se a trávy k pastvě dobytka, koz i ovcí ubývá, nastává čas k návratu z letní pastvy. Na horských pastvinách dobytek strávil asi 80 až 120 dní. Tradičně byl Alpabfahrt vždy důvodem k oslavě, obyvatelé vesnic slavili návrat krav – živitelek.

Zvířata jsou našňořená jako princezny, jsou ozdobena svými nejlepšími zvonci (Treichle – zvonec tepaný z jednoho plátu kovu, Glogge – zvon odlitý) a korunami květů na hlavách (medvědí čepec Tschäppäl), farmáři oblékají své nejlepší šaty. Jejich tradiční oblečení se nazývá Trachtenkeider.

Hledejte kačenky

Pokud naleznete jednu z 90 malých žlutých gumových kachniček, odměna vás nemine. Hledat ale budete muset nejspíš někde ve vodách Baffinova moře. Kachničky jsou součástí výzkumu NASA, jehož předmětem je jeden z největších a nejrychleji se pohybujících ledovců – grónský Jakobshavn. Ledovec se v létě pohybuje velkou rychlostí směrem k Baffinovu moři a tento posýrů hyb je pravděpodobně způsoben vodou, která se z jeho roztátého povrchu valí přes hluboké, velkým komínům podobné otvory v ledu, nazývané ledové mlýny. Voda způsobuje promáčení spodních vrstev ledovce, což zrychluje jeho pohyb ze svahu směrem k pobřeží. Aby si vědci tuto teorii ověřili, do ledovce umístili nejen sondu s elektronikou, ale do různých ledových mlýnů také zmíněné kachničky. Pokud se nálezce kachničky ozve na adresu, kterou na ní nalezne, získá nejen odměnu, ale také dobrý pocit, že přispěl k výzkumu grónského ledovce.

Rostliny útočí

Počet nepůvodních rostlinných druhů v Evropě se za posledních 25 let více než ztrojnásobil. Za „cizí rostliny“ bylo označeno celkem 5789 druhů. Z toho mělo 2843 druhů mimoevropský původ. Česká republika přitom patří k trojici států, které hostí největší počet nepůvodních druhů – spolu s Belgií a Velkou Británií.

Některé rostliny v Evropě lidé záměrně rozšířili – například trnovník akát původem ze Severní Ameriky. Více než tři čtvrtiny všech nových rostlinných druhů sem však bylo zavlečeno neúmyslně. K největším českým „potížistům“ přitom patří křídlatka či ambrózie.

Pra-pra-drůbežárna

V severním Německu (Dolní Sasko) byly poprvé v Evropě nalezeny stopy rodu velociraptorů. V pískovcovém lomu poblíž obce Obernkirchen je před 140 milióny let zanechal možná nový druh velociraptora. A nejen on – ze stop lze vyčíst vyčíst 5 až 6 různých druhů ještěrů. Masožraví velociraptoři byli opeřeni, sahali nám asi tak do pasu a byli asi 180 cm dlouzí. Údajně se z nich vyvinuli ptáci.

Nález této „prehistorické drůbežárny“ je důkazem, že i v Evropě probíhal bouřlivý evoluční vývoj. V celém světě pak existuje pouze šest takových nalezišť.

Autor: Jana Běhounková a Jana Patková – časopis Cestopisy.

Předchozí článekCesta přes hřebeny Jizerek
Další článekHora Triglav – kamenný slovinský hrdina